Před 181 lety zemřel český pedagoga a faktický zakladatel mateřských škol na našem území Jan Svoboda, uváděný též někdy jako Jan Vlastimír Svoboda. Celému světu představil nový koncept předškolního vzdělávání a výchovy. O jeho prvenství se sice vedou spory, nicméně jeho odborná činnost v této oblasti je nezpochybnitelná.
Bez mateřských škol si dnes ani nedovedeme představit běžný život, tedy alespoň ti z nás, kteří mají tu čest mít doma dítka předškolního věku. Ovšem, ruku na srdce, napadlo nás někdy, že mateřská škola je velmi stará instituce a vynalezl ji vlastně Čech?
Kdy se vlastně narodil?
Jan Svoboda se narodil 9. května 1800 do rodiny měšťana Václava Svobody a jeho ženy Josefy roz. Procházkové. Ovšem, samotné datum jeho narození je už po léta předmětem debat. Dobový článek v časopisu Světozor totiž zmiňuje jako datum narození 1. října 1803, článek v Besedě učitelské pak uvádí datum 1. října 1800 a Národní listy dokonce 9. května 1780. Matrika obce Hořepník v okr. Pelhřimov však hovoří jasně, manželům Svobodovým se narodil syn Jan 9. května 1800.
Z faráře učitelem
Jan studoval na kněžském semináři v Klagenfurtu, ale těsně před vysvěcením se vrátil do Čech a nastoupil jako vychovatel v Týnské škole v Praze. Jeho učitelského talentu si brzy všiml purkmistr Petr ze Sporschilů a zaplatil mu studijní cestu po Německu, aby se obeznámil s tamním školským systémem.
První školka
Když se z Německa vrátil, hrabě Karel Chotek ho požádal, aby založil opatrovnu, tedy mateřskou školu pro dvou až šestileté děti, která se měla stát vzorem pro další zařízení. To se Svobodovi skutečně podařilo a v roce 1832 byla v ulici Na Hrádku na Novém Městě pražském otevřena první školka v Čechách. Jejímu rozvoji věnoval dalších deset let.
Podle Svobody fungují školy dodnes
Svoboda zpracoval metodiku předškolní výchovy, jelikož v ní viděl možnost pro pěstování mateřského jazyka a jeho rozvoj. K jeho hlavním zásadám patřilo přesvědčení, že základem duševního zdraví je zdravé tělo. Denní program přenesl z budovy na čerstvý vzduch do zahrady. Pomocí her, říkanek a zpěvu připravoval děti na vstup do školy. Pořídil jim dokonce malé nářadíčko a vysvětloval na něm práci řemeslníků.
Učil děti základům čtení a psaní i základům němčiny na předmětech z denního života. Jeho žáci tak přicházeli v šesti letech do školy se solidním základem. Na těchto základech funguje prakticky i současné předškolní vzdělávání a je až s podivem, že celá myšlenka přežila téměř dvě stě let.
Zkušenosti vydal i knižně
V roce 1839 vydává svou Školku, kde ve shodě s Komenského principy všestrannosti, systematičnosti, názornosti, přiměřenosti a radostnosti rozpracoval metody výchovně-vzdělávací práce v této nové instituci. Školka měla takový úspěch, že byla přeložena do polštiny či dánštiny.
Za nové zaměstnání nemusel dát úplatek
V roce 1842 přestoupil jako učitel do běžné školy u sv. Mikuláše na Malé Straně, údajně jako první, kdo proto nemusel dát úplatek. Bohužel, 27. září 1844 umírá, ještě velmi mlád, na tuberkulózu. Nestihl tak dál pokračovat v započaté pedagogické práci.
Zdroj:
Inspirující počátky mateřských škol. Tichavský zpravodaj 2007
