Ve městě se dochoval židovský hřbitov a synagoga, žily tam významné židovské rody. Letité soužití s ostatními obyvateli definitivně ukončila druhá světová válka. Naučná židovská stezka se sedmi zastaveními bude slavnostně otevřená 3. listopadu, řekl Jakub Mergl (nestraník), zastupitel města a předseda spolku Habry, který vznik stezky inicioval.
Židovské osídlení bylo v Habrech významné, stejně jako v blízkém Golčově Jeníkově.“Stezka by měla připomenout, že místní Židé zasáhli významně do dějin města, ale vlastně i naší země,“ řekla Alena Jindrová, ředitelka havlíčkobrodského Muzea Vysočiny, která je také členkou spolku Habry.
Jedno ze zastavení haberské naučné stezky přibližuje rod Stránských. Novinář a politik Adolf Stránský (1855 až 1931) byl zakladatel Lidových novin a ministr obchodu v první československé vládě.
Na židovském hřbitově v Habrech je okolo 250 náhrobků, nejstarší čitelné jsou z roku 1740. O hřbitov se stará židovská obec. Je památkově chráněný, na rozdíl od budovy synagogy, která byla postavená ve 20. letech 19. století. Židé v Habrech žili mezi ostatními obyvateli, nebylo tam takzvané ghetto.
V synagoze bylo v době socialismu vybudované kino, v 90. letech minulého století byla budova vrácená židovské obci. Není využívaná. Jak uvedl Jakub Mergl, spolek Habry jedná s židovskou obcí o převzetí synagogy. Vytvořit by v ní chtěl komunitní centrum, v němž by se daly pořádat různé kulturní akce.
Synagogu si lidé mohou prohlédnout při otevření naučné stezky v pátek 3. listopadu. Akce začne na Žižkově náměstí v 16:00.
V Habrech bydlí 1200 lidí. Vytvoření naučné stezky stálo okolo 130 000 korun. Město na ni dostalo dotaci od Kraje Vysočina, která pokryje polovinu nákladů. Synagogy se na Havlíčkobrodsku dochovaly také v Golčově Jeníkově a v Ledči nad Sázavou.
Zdroj: ČTK
