S příchodem podzimu se pneuservisy začnou znovu plnit řidiči, kteří chtějí mít přezuto před 1. listopadem. Právě toto datum se běžně označuje za začátek povinnosti zimních pneumatik, český zákon je ale formulován přesněji. Mezi 1. listopadem a 31. březnem nejsou zimní pneumatiky automaticky povinné za všech okolností. Rozhoduje stav silnice a také to, zda lze zimní podmínky během jízdy očekávat. Výjimkou jsou úseky označené značkou Zimní výbava.
„Od prvního listopadu musí být auto na zimních.“ Tato poučka se v Česku opakuje každý podzim a pro praktický život má jednu výhodu: kdo skutečně včas přezouvá, jen těžko se dostane do situace, kdy ho zimní podmínky překvapí na letních pneumatikách. Z právního hlediska je ale tvrzení nepřesné. Samotné datum 1. listopadu totiž ještě neznamená, že každý osobní automobil na každé české silnici musí bez ohledu na okolnosti jezdit na zimním obutí.
BESIP připomíná, že povinnost se vztahuje na období od 1. listopadu do 31. března, ale současně musí nastat další podmínka. Na vozovce se nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, případně lze vzhledem k podmínkám předpokládat, že se některý z těchto jevů může během jízdy objevit. Právě poslední část pravidla je důležitá: nestačí podívat se ráno před dům a zjistit, že je asfalt právě suchý.
Suchá silnice 2. listopadu může znamenat jinou situaci než horská cesta
Pokud tedy řidič 2. listopadu vyjede za stabilních podmínek na suchou vozovku a není rozumný důvod očekávat sníh, led nebo námrazu, samotné listopadové datum automaticky zákonnou povinnost zimních pneumatik nevytváří. Pokud však stejný člověk vyráží ráno do hor, kde lze námrazu nebo sníh během cesty očekávat, situace je jiná. Právě kvůli této podmíněnosti nelze zákon zjednodušit pouze na kalendář.
Z hlediska bezpečnosti ovšem BESIP doporučuje nečekat na okamžik, kdy už jsou zimní pneumatiky nezbytné ze zákona. Jako praktickou hranici uvádí období, kdy se průměrné denní teploty pohybují kolem sedmi stupňů Celsia a níže. Zimní směs si při nízkých teplotách lépe zachovává potřebné vlastnosti a pneumatika má v zimních podmínkách lepší přilnavost.
Pro motoristu tak existují dvě různé otázky. První zní, kdy mu zimní obutí ukládá zákon. Druhá, kdy je rozumné přezout z hlediska bezpečnosti a rizika náhlé změny podmínek. Odpovědi nemusejí být stejné.
Čtyři milimetry nejsou doporučení, ale zákonné minimum
Nestačí přitom vytáhnout ze sklepa jakoukoli starou sadu zimních pneumatik. U osobního automobilu do 3,5 tuny musí mít zimní pneumatiky v situaci, kdy je zákon vyžaduje, hloubku hlavních dezénových drážek nejméně čtyři milimetry. U těžších vozidel stanovuje zákon minimálně šest milimetrů na pneumatikách hnacích náprav.
To je výrazně více než obecné minimum 1,6 milimetru, které se vztahuje na běžné pneumatiky. Řidič, který tedy na podzim nasadí velmi opotřebenou zimní pneumatiku s dezénem například tři milimetry, tím zákonnou povinnost v zimních podmínkách nesplní, přestože je na bočnici označena jako zimní.
BESIP proto doporučuje hloubku vzorku zkontrolovat ještě před návštěvou pneuservisu. Ukazatele opotřebení bývají umístěny přímo v drážkách pneumatiky. Současně je vhodné prohlédnout celý plášť, zda není popraskaný, deformovaný nebo jinak poškozený, a po přezutí kontrolovat také správný tlak.
Značka Zimní výbava mění pravidla
Zvláštní pozornost si zaslouží modrá kruhová dopravní značka s automobilem a sněhovou vločkou, tedy Zimní výbava. Na označeném úseku už nelze argumentovat tím, že je vozovka právě suchá. BESIP upozorňuje, že za touto značkou platí povinnost zimního obutí bez ohledu na aktuální stav povrchu a povětrnostní podmínky, pokud dodatková tabulka nestanoví něco jiného.
Právě tato místa mohou překvapit řidiče, kteří používají auto převážně ve městě a na zimní obutí přecházejí později. Typicky mohou narazit na problém při neplánované cestě do horské oblasti. To, že po celou cestu neprší ani nesněží, nemusí být rozhodující.
Před delší podzimní cestou proto dává smysl kontrolovat nejen předpokládané podmínky, ale také trasu. Člověk, který během běžného týdne jezdí několik kilometrů po nížině, může mít úplně jiné požadavky než řidič pravidelně mířící přes horské úseky.
Celoroční pneumatika může podmínky splnit, rozhoduje označení a stav
Častým dotazem bývají také celoroční pneumatiky. Česká pravidla pracují především s příslušným označením pneumatiky a jejími parametry, nikoli jen s marketingovým názvem výrobku. BESIP ve svých materiálech uvádí označení M+S, M.S, M/S nebo MS; pro jistotu skutečných zimních vlastností zároveň doporučuje pneumatiky s takzvaným alpským symbolem, tedy sněhovou vločkou uvnitř stylizované trojité hory.
Ani správné označení ale nepomůže, pokud pneumatika nemá požadovanou hloubku dezénu. Řidič by proto neměl řešit jen nápis na bočnici, ale také skutečné opotřebení.
BESIP rovněž upozorňuje, že při přípravě auta na chladnější část roku stojí za kontrolu i další věci. Patří mezi ně stav akumulátoru, nemrznoucí směs do ostřikovačů, chladicí kapalina, škrabka na led nebo sněhové řetězy, pokud se člověk chystá do míst, kde je může potřebovat.
Na listopad není dobré čekat na poslední chvíli
Zákon tedy neříká jednoduše „1. listopadu přezout“. Stanovuje období od listopadu do konce března a současně váže povinnost zimních pneumatik na skutečné nebo předpokládané zimní podmínky. Právě proto může být čekání až na první sníh riskantní. Pokud řidič vyrazí na letních pneumatikách v situaci, kdy lze během cesty sníh, led či námrazu rozumně očekávat, může být pozdě řešit, že při odjezdu byla silnice ještě suchá.
Praktický termín pro přezutí proto závisí také na tom, kde a kdy člověk jezdí. Kdo pravidelně vyráží brzy ráno, cestuje do vyšších poloh nebo absolvuje dlouhé trasy napříč republikou, má důvod přezout dříve než člověk, který auto používá jen občas na krátké městské cesty.
Začátek září je na okamžité přezouvání pro většinu řidičů ještě brzy, je ale vhodnou chvílí zkontrolovat stav loňské sady a případně objednat nové pneumatiky. Čekat s kontrolou až na první listopadový týden může znamenat nejen frontu v pneuservisu, ale také nepříjemné zjištění, že staré zimní pláště už požadované čtyři milimetry nemají.
Zdroje: BESIP, Ministerstvo dopravy
