Secesní hotel Zlatý Lev v horním centru Liberce není jen ubytovací zařízení se čtyřmi hvězdičkami. Je živou kronikou města, která sahá od výstavy německých Čechů v roce 1906 až po kosmonauta Jurije Gagarina. O jeho historii nově vyšla monografie, což je podle autora knihy a historika Severočeského muzea Lubora Laciny mezi hotelovými budovami „velká rarita“.
Samotný název Zlatý Lev je s Libercem spjatý mnohem déle, než jak dlouho stojí současná budova. První hostinec tohoto jména byl dřevěný a stál od roku 1626 na místě dnešní historické radnice. Druhý si nechal postavit v roce 1806 Kajetan Spitschka, hostinský původem z Hodkovic nad Mohelkou, který z tamního města odešel poté, co jeho pomocník neúmyslně způsobil požár a celé město lehlo popelem. V Liberci zjistil, že je název volný, a otevřel tehdy velmi luxusní podnik. Navštívili ho dva panovníci, saský Friedrich August II. a rakouský Ferdinand I. Dobrotivý, a byl i oblíbeným místem libereckého textilního magnáta Johanna Liebiega, který si kvůli snadnějšímu přístupu nechal podél cesty zřídit veřejné osvětlení.
Na přelomu 19. a 20. století se však ukázalo, že město potřebuje něco ještě reprezentativnějšího. Blížila se velká výstava německých Čechů a Liberec potřeboval hotel, kam by mohla přijíždět i šlechta. Výsledkem byl nový Zlatý Lev podle návrhu architekta Antona Worfa, který zahájil provoz v červnu 1905. Na svou dobu šlo o špičkový provoz: elektrická myčka nádobí v kuchyni, skleněné nádrže na ryby, chladicí boxy na maso, elektrické vytápění pokojů a čištění koberců přístrojem Vacuum Cleaner.
V roce 1918 se hotel zapsal i do politických dějin. Sídlila v něm měsíční vláda takzvané Provincie Deutschböhmen, tedy pokusu sudetských Němců nepřipojit české pohraničí ke vznikajícímu Československu. Po druhé světové válce převzala budovu československá armáda, za socialismu fungoval jako prestižní Interhotel.
Kolem hotelu se však točí i několik historických mýtů. Jedním z nejrozšířenějších je pobyt císaře Františka Josefa I. „Byl ubytován naproti hotelu, v zámku,“ vysvětluje Lacina. Ve Zlatém Lvu tehdy nocoval arcivévoda Ferdinand Karl, který stejně jako císař nosil vojenskou uniformu, což patrně vedlo k záměně. Neprokázaný je také pobyt Adolfa Hitlera. V hotelové kronice z roku 1938 jsou podpisy Henleina a Hesse, ale mezi nimi chybí jedna stránka. Podle ředitelky hotelu Vlasty Špísové někdo z tohoto faktu vytvořil příběh o Hitlerově podpisu, doloženo to ale není. Stejně tak nedorazil ani Leonid Brežněv, jehož návštěva byla sice avizována v novinách, ale záhy odvolána.
Naopak zcela doložené jsou pobyty polárníka Roalda Amundsena, Milady Horákové, dirigenta Václava Talicha, Jurije Gagarina či posledních tří českých prezidentů. Pro Liberčany má ale hotel i jiný rozměr. „Každý vám řekne: Byl jsem ve Zlaťáku. Slavil jsem ve Zlaťáku,“ říká Špísová a dodává, že jde o srdeční záležitost celého města spojenou s narozeními, svatbami, promocemi i pohřby.
Od roku 2007 patří hotel společnosti CPI Property Group. Po rozšíření do sousední budovy má nyní 117 pokojů, jenže ani to nestačí. Ředitelka proto uvažuje o přístavbě do volného prostoru v zadním bloku.
Zdroj: autorský text / ČTK
