Aby to svítilo a hřálo!

6.12.2021
Redakce

Tak zněl jeden z původně zamýšlených názvů pro autorskou hru režiséra Petra Vacka Ze života Čapka. Tu v polovině listopadu poprvé uvedlo pražské Divadlo Na Jezerce. Zároveň s tímto dojmem opouští divák i hlediště – osvícený a zahřátý u srdce.

Petr Vacek již v minulosti předvedl svůj talent, když pro repertoár Divadla na Jezerce zrežíroval Saturnina. Tentokrát se rozhodl posvítit si na jednoho z největších titánů české kultury – novináře, dramatika a překladatele Karla Čapka. Diváci mají příležitost v této zcela nové hře zhlédnout nejvýznamnější milníky z jeho života, které se důmyslně mísí s útržky z jeho tvorby. Dějem provází Karel Čapek v podání Daniela Švába a Bůh, kterého hraje Miluše Šplechtová jako svědek jeho posledního soudu.

Jako dvojčata

Příběh začíná v domě Čapkových rodičů, kde mladý Karel (Johana Jedličková) vyrůstá se svým starším bratrem Josefem (Martin Leták), a končí na smrtelné posteli v objetí životní lásky Olgy Scheinpflugové. Scénu doprovázejí Čapkova slova, která si podle autora hry napsal nevědomky sám o sobě. Inscenace je živým obrazem toho, jak se bratři od útlého mládí bili za své sny a ideály, které se s přibývajícím věkem zformovaly v boj za vlast a pravdu. „Oba bratři byli vlastně spíš jako dvojčata, žili v takové symbióze,“ popsal jejich vztah představitel hlavní role Šváb.

Divák se také v Čapkově životě setká s událostmi, které mohou provázet každého člověka i v dnešní době. Ať už jsou to neshody v domácnosti, první velké lásky, zdravotní komplikace, pracovní úspěchy či bolest způsobená nenávistnými dopisy. Ty, jak zmiňuje představitel dospělého Karla Čapka, připomínají to, co dnes zažíváme na Facebooku – anonymní výhrůžky a různé ‚hejtry‘.

Život plný Čapka

Hlavní inspirací pro autora a režiséra Vacka byla kromě zásadních Čapkových děl i celá řada dalších materiálů, které jsou sice méně populární, zato však velice dobře napsané a nesmírně vtipné. Proto se kromě takzvaných „velkých titulů“ soustředil i na tuto jeho tvorbu. Hodně mu v tom pomohla Společnost bratří Čapků i práce Marie Šulcové, autorky řady biografických knih o Karlu Čapkovi nebo jeho rodině. „Mě dílo Čapka provází od dětství, protože naši rodiče měli celou jeho knihovnu,” řekl Našemu REGIONU Vacek. Inscenace Ze života Čapka nabízí divákům nejen poučení, ale i zaručenou zábavu díky výrazným osobnostem české herecké scény, jako jsou Libor Hruška, Barbora Mudrová, Vlastimil Zavřel a již zmínění Daniel Šváb, Martin Leták, Miluše Šplechtová či Johana Jedličková.

Příběh bratří Čapků a jejich tvorby, která se navždy otiskla do mysli a srdce českého národa, se pod slupkou humoru proměňuje v dojemné a poctivě uchopené svědectví, o jehož kvalitě se můžete přesvědčit sami. Divadlo na Jezerce vás zve na další reprízy 14. a 29. prosince. Svou návštěvou podpoříte českou kulturu, která je nám nejvěrnějším rádcem i přítelem do mrazivých dní.

 

ZA OPONOU: zpověď „bratří“ Čapků

Je pro vás při učení textu důležitější, když se učíte sám, nebo fyzické zkoušení na jevišti?

Daniel Šváb: Jsou to různé fáze, člověk musí mít text připravený paměťově v hlavě, ale jenom s tím by jako herec neobstál. A samozřejmě se to pak provazuje s koordinací všeho, například dialogy s kolegy. Člověk si to dostává do „tělové paměti“, kdy skrze to, jak je nasvícený, jaká hraje hudba a tak dále, tak už mu text přichází automaticky. I když slovo „automatismus“ v hereckém projevu nemá úplně místo. Text je nutný začátek, aby člověk mohl v klidu a bez nervozity ze sebe nechat plynout inspiraci. Jakmile se musí soustředit, jestli to vůbec řekne, tak mizí to krásné, lehké, inspirované herectví – to, kdy člověk cítí tu situaci a nemusí si racionálně říkat „co teď mám dělat.“

Co si myslíte, že by bratři Čapkové vzkázali lidem v dnešní době?

Martin Leták: Já myslím, že hrozně hezký moment je, kdy Josef Čapek říká Karlovi: „Když chce ďábel někoho dostat, pošle mu pejchu.“ To mi přijde, že pýcha je opravdu něco, co člověka dokáže úplně obrátit na temnou stránku. A dokáže s tím dobře zapomenout i na hodnoty, na kterých dřív lpěl.

Daniel Šváb: Já bych celou vahou svého svědomí chtěl lidem říct to, co Čapek říká na závěr, když se obrací na Boha a prosí ho: „Vrať světu pravdu.“

 

Autoři: Tereza Štenclová a David Sirový



Nepřehlédněte