Předvolební kampaň vstoupila do horké fáze. Andreje Babiše napadl jeho odpůrce holí a stejný den na Petrovi Fialovi přistál plivanec. Na střelbu jako v případě Fica či Trumpa zatím naštěstí nedošlo.
Společnost je rozdělená do maximální míry. Nesouhlas se mění v nenávist, ostré výroky na sociálních sítích nahánějí strach, výhrůžky se radikalizují. Někteří lidé se ve svých bublinách, ve kterých se navzájem ujišťují o tom, jaké strašné monstrum je lídr těch, které nenávidí, neustále „tlakují“. Podobně jako papiňák, až to v nich bouchne. Výsledkem je pak to, že někoho napadnou.
Slabomyslní, prostoduší a hloupí byli vždy součástí každé společnosti. Ale nedostávali tolik prostoru, ve kterém by mohli své toxické myšlenky předávat ostatním. Třeba na sociálních sítích. A jejich bludy se v nich tak výrazně neposilovaly.
Jenže dnes se právě tohle děje, a pak to vyústí v jednání, které je absolutně za hranou. Ať je jeho obětí Babiš, či Fiala. Můžeme si myslet o jednotlivých představitelích politických stran cokoliv, ale fyzické útoky na ně jsou nepřípustné. Na tom naštěstí panuje shoda napříč politickým spektrem. Jenže tomu fyzickému násilí předchází verbální. A jsme opět zpátky na „sockách“, protože tyto hrubé a násilné výroky jsou důsledkem nasávání nenávisti tamtéž.
Jedinou obranou proti tomu je nenechat se otrávit tímto jedem a pomoci i svým blízkým, pokud už začínají projevovat závažné příznaky otravy. A hlavně jít k volbám, abychom si demokraticky vyjasnili, kdo má skutečnou podporu většiny společnosti. A ne jen těch skalních, kteří to tam někomu, třeba i z nenávisti, určitě hodí. Na rozdíl od těch, kteří se tváří, že se jich to netýká.
Zdroj: autorský text
