Ani pro chloubu, ani pro troubu! To vzkázal malíř František Kaván světu

3.8.2021
Fefík

Dílo Františka Kavána nás dodnes nepřestává vzrušovat. Díky novým galerijním akvizicím i nové vlně privátního sběratelského zájmu výstava nabízí návštěvníkům znamenité obrazy, které dosud širší veřejnosti nebyly představeny. Objevy nových obrazů jasně ukazují, že ani heuristické poznání tohoto vynikajícího krajináře není zdaleka ukončeno. Nový pohled si zaslouží také Kavánova básnická, esejistická a vzpomínková tvorba – výstava nabídne též vhled do jeho básnického díla i osobité korespondence, která odráží Kavánův umělecký vývoj, jeho životní osudy, kontakty, ale též jeho mimořádné literární nadání, jež vyústilo v osobitou a kvalitní básnickou činnost.

Jedním z nejpadělanějších českých malířů byl samotář a tulák krajinou František Kaván

Při příležitosti výstavy se do Liberce přestěhovalo 13 mistrovských obrazů z Jilemnice z Krkonošského muzea a to včetně jeho velkoformátového díla Kotel v Krkonoších, které bylo před dvěma lety zrestaurováno.

Organizátorům výstavy v Liberci velmi šlo o jeho vystavení. Uznávaný malíř ho namaloval jako oponu pro křížlické ochotníky v roce 1895 temperou na plátně. Dílo má úctyhodné rozměry 2,2 na 4,9 metru. Přestože my dnes toto dílo obdivujeme a považujeme je za unikátní, zadavatelé – křížličtí ochotníci – zřejmě moc nadšení z výsledku neprojevili. Motiv, který Kaván vybral – krajina s Kotlem – přesně nevystihoval jejich představu, která byla asi spíš figurální. Kavána snad měli přímo obvinit z jeho touhy pochlubit se krajinářským uměním. Důsledkem tohoto sporu je dodnes krásně čitelný vzkaz malíře v pravém dolním rohu obrazu: „Ani pro chloubu, ani pro troubu!“

Právě v důsledku tohoto sporu zůstalo mistrovské dílo svinuto a uloženo na půdě křížlické hospody, kde bylo zapomenuto. Znovuobjeveno bylo až v roce 1956. Od té doby je součástí výzdoby Krkonošského muzea v Jilemnici.

Než by pracoval v mincovně, raději peníze padělal. Příběh malíře a tuláka Charouska

O tento jedinečný obraz návštěvníci jilemnického muzea ale nepřijdou, byť tu bude jen veliká fotokopie.

V Jilemnici totiž také probíhá výstava, konkrétně nazvaná František Kaván – Podmrak, jejímž autorem je emeritní ředitel Krkonošského muzea v Jilemnici Jan Luštinec. Ta je přístupná až do 3. října.

„Nechceme návštěvníky jilemnického muzea o nic ochudit, a tak po dobu, kdy budou naše obrazy zapůjčeny do Liberce, vystavíme Kavánovy obrazy, které jsou obvykle skryté v depozitáři, a také několik pláten ze soukromých sbírek. Bude to tedy výjimečná příležitost vidět díla, která běžně k vidění nebývají,“ upřesnil vedoucí Krkonošského muzea v Jilemnici David Ulrych. Dá se tedy říct, že liberecká výstava je vlastně také pozvánkou do Jilemnice.

Právě tady před 65 lety začali – zásluhou tehdejšího ředitele Otty Kočího a znalce mistrova díla Karla Vancla – budovat v jilemnickém zámku Kavánovu galerii, která má nejspíš nejrozsáhlejší sbírku tohoto českého malíře a navíc ji stále rozšiřuje.

Zdroj: vlastní zdroj



Nepřehlédněte