„Nevím přesně, jak moje přejídání začalo. Ale při záchvatech jsem toho byla schopná sníst opravdu hodně. Přepadla mě chuť na cokoliv, byla jsem schopná sníst opravdu všechno a ani jsem nemusela mít hlad, hodně dělala chuť. Už v době, kdy jsem se přejídala, říkala jsem si, že to není v pořádku. Samozřejmě nebylo, ale nedokázala jsem s tím něco udělat,“ popisuje svoje pocity Karolína, která bydlí v Praze a je jí teprve čtrnáct let.
„Jedla jsem hodně a trápilo mě to, přestalo se mi líbit moje tělo. Pak jsem začala brát prášky na snížení chuti, a to mi pomohlo. Bohužel špatným směrem. Stala se ze mě anorektička a vše, co sním, si vyčítám. Poslední dobou nejím tolik a začínám vidět změny. I když jsem dosáhla svého cíle, dala jsem si další. Není to pro mě dost a nikdy nebude. Vím, že tohle zdravý člověk nemůže pochopit,“ svěřuje se Karolína.
Není sama. Anorexií, bulimií či záchvatovitým přejídáním trpí v Česku řada lidí. Poruchy příjmu potravy patří v Česku stále k rozšířeným duševním nemocem. V roce 2015 bylo s nějakou formou poruchy příjmu potravy ambulantně léčeno 3561 lidí, z toho 80 procent tvoří ženy. Hospitalizováno bylo 428 žen i mužů.
Nemocný rychle ztrácí přátele
Když nemocný trpí poruchou příjmu potravy, typický je strach z tloušťky, nemocný manipuluje s jídlem, které slouží ke snížení hmotnosti, nebo k rychlému uspokojení. Nemocný mívá zpravidla zkreslené vnímání vlastního těla. Od určitého stádia již není nemocný schopen chování spojené s jídlem ovládat a nemoci se zbavit.
Nemoc bývá spojena i se ztrátou kontaktu s přáteli a známými (především u anorexie), s nesoustředěností a náladovostí. Středem zájmu se stává jídlo a vlastní postava. A to i v případě bulimiček.
„Své tělo vnímám negativně. Pořád vidím nedokonalosti, chci vypadat jinak, mít jinou postavu. Vnímám ho jako něco, co všichni hodnotí, proto chci, aby bylo co nejlepší. Za své tělo se stydím. Sama si pokládám otázku, proč to vlastně chci, proč se s tím tak namáhám. Ale mě se to prostě líbí. Vždy, když se podívám na obrázek někoho hezky hubeného, chci vypadat stejně. Chci se co nejvíc přiblížit k dokonalosti,“ říká Karolína.
S poruchami příjmu potravy bylo v roce 2015 léčeno jen 8 procent lidí ve věku do 14 let, 29 procent tvořila věková skupina od 15 do 19 let. Téměř 63 procent tvořila skupina starší 20 let. Poruchy příjmu potravy tedy rozhodně nejsou jen záležitostí dospívajících. Trápí i dospělé lidi.
Nejvíce léčených bylo v hlavním městě
Největší množství lidí bylo léčeno v Praze, a to až třikrát více než byl celorepublikový průměr, ten byl dále překročen i v Jihomoravském a Olomouckém kraji. Důvodem může být i soutěživost dívek.
„Sleduji na Instagramu inspiraci právě pro takové, jako jsem já – chceme zhubnout. Jsou tam obrázky opravdu hubených holek, často jsou hodně vidět kosti. To je moje inspirace, tak bych chtěla vypadat,“ popisuje svůj svět Karolína.
Při porování dat z roku 2009 a 2015 je patrné, že poruchy příjmu potravy jsou na vzestupu. Meziročně se počty léčených lidí neustále zvyšují. Zatímco v roce 2009 bylo hospitalizováno 382 lidí, v roce 2015 už to bylo 428 v rámci Česka. Hospitalizaci však vyžadují jen těžké případy. Desítky, možná stovky nemocných se léčbě nepodrobí, proto se do statistik nezapíší.
Zdroj: ÚZIS