Archeologové z brněnské Masarykovy univerzity postupně odhalují podobu jednoho z nejvýznamnějších velkomoravských center. Opevnění na Pohansku u Břeclavi představovalo mohutnou stavbu s hradbou dlouhou přibližně dva kilometry, která obklopovala plochu 28 hektarů.
Pevnostní linie dosahovala šířky šesti až 6,5 metru a podle odhadů badatelů měřila minimálně tři metry na výšku. Konstrukce kombinovala různé materiály – základový dřevěný rošt, čelní kamennou zeď, týlní dřevěnou stěnu a hlinito-jílovitý násep. Celou stavbu propojovaly kleštiny vedoucí z čelní zdi do zadní dřevěné konstrukce.
Petr Dresler z Ústavu archeologie a muzeologie zdůraznil, že hradba vznikla po roce 883 a pravděpodobně na počátku desátého století ji zničil požár. V následujících staletích sloužil kámen z rozebírané stavby při budování opevnění břeclavského hradu a možná i místního kostela.
Zajímavým objevem je pravděpodobné umístění jedné z bran masivního opevnění. Archeologové ji lokalizovali v jihozápadním úseku hradeb, přímo vedle loveckého zámečku, který zde na přelomu 18. a 19. století postavili Lichtenštejnové.
Rozhodující pro zachování části opevnění bylo vlastnictví pozemku. Areál velkomoravského hradiště patřil majitelům břeclavského hradu a zámku, což zabránilo intenzivnímu rabování kamene. Jak Dresler poznamenal, kámen se těžil jen pod přímou kontrolou majitelů panství. Dokonce ani Lichtenštejnové při stavbě svého zámečku nepoužili materiál z hradby – analýzy prokázaly, že použili kámen z jiného zdroje než původní stavitelé, kteří těžili surovinu v oblasti Holíče a Skalice.
Badatelé se nyní zaměřují na určení místa jižní brány do hlavního areálu, která stávala vedle zámečku na místě současné silnice. Plánují také průzkum nové dosud neprozkoumané opevněné lokality ležící severně od Pohanska.
Zdroj: ČTK
