Dotační kauzy spojené s podnikáním šéfa hnutí ANO Andreje Babiše nabírají rychlý obrat. V jediném dni jej státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval ve věci 50 milionové dotace na stavbu Čapího hnízda. Ministerstvo průmyslu a obchodu pak oznámilo, že odebere firmě Penam ze skupiny Agrofert stamilionovou dotaci.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch podal obžalobu na předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše a jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) v kauze kolem padesátimilionové dotace na stavbu rekreačního a konferenčního areálu Čapí hnízdo. „Státní zástupce Městského státního zastupitelství v Praze podal dne 21. března 2022 obžalobu na dvě fyzické osoby ve věci v mediálním prostoru označované jako kauza Čapí hnízdo,“ uvedl mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Jedné obviněné osobě je podle něj kladeno za vinu, že se dopustila dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, jednání druhé osoby je kvalifikováno jako pomoc ke zločinu dotačního podvodu.
Případem se bude zabývat Městský soud v Praze. Babiš vinu dlouhodobě odmítá. Kauzu Čapí hnízdo pokládá za vykonstruovaný a účelový pokus o svou kriminalizaci a o snahu vystrnadit ho z politiky. Vinu v minulosti odmítla i Nagyová. Babiš podání žaloby „u 15 let staré pseudokauzy“ považuje za zcela zjevný účelový pokus o jeho kriminalizaci. „Nebýt v politice nikdo by se tím nikdy nezabýval, protože se nic nestalo. Nikomu nevznikla žádná újma, dotace, i když na ni byl nárok, byla vrácena,“ uvedl. „Nikdy jsem nic trestného neudělal, ani v minulosti, ani v politice, kde mám čistý stůl. A to prokážu i u soudu,“ dodal.
Podstatou případu je podle dřívějších informací to, že Čapí hnízdo původně patřilo Babišovu holdingu Agrofert. V prosinci 2007 se však přeměnilo na akciovou společnost s akciemi na majitele a později získalo padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást Agrofertu nemělo nárok. Akcie údajně vlastnily Babišovy děti a partnerka. Společnost se po několika letech pod Agrofert vrátila. V roce 2017 Babiš vložil holding do svých svěřenských fondů.
Babišova pekárna
Ministerstvo průmyslu a obchodu ve stejný den oznámilo, že se rozhodlo odejmout 100 milionovou dotaci Babišově pekárně poté, co od Evropské komise získal podklady o nedostatečné inovativnosti projektu.
Evropská komise už dříve rozhodla, že vyplacených 100 milionů korun státu neproplatí. Kvůli liknavému postoji lidí tehdejšího premiéra Andreje Babiše hrozilo, že účet za to ponese český daňový poplatník. Do vymáhání dotace po Agrofertu se nehrnul tehdejší ministr průmyslu Karel Havlíček, ani ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (oba ANO). Dostálová tehdy serveru Seznam Zprávy potvrdila, že její úřad dostal auditní zprávu, nicméně vrácení peněz nebudou české úřady po Agrofertu vymáhat. Odůvodnila to tím, že zatím nemají překlad do češtiny, a až přijde, mají tříměsíční lhůtu na vypořádání. Nevyloučila, že se Česko proti verdiktu odvolá.
Podle Bruselu nebyl projekt výrobní linky v Pekárně Zelená louka inovativní. Evropští auditoři konstatovali, že se zaměřoval na produkt, který se již v rámci holdingu Agrofert vyrábí. Agrofert, který bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) vložil do svěřenských fondů, už dříve uvedl, že na unikátnosti linky trvá.
Postoj ministerstev se po nástupu vlády Petra Fialy (ODS) výrazně změnil. „Posudky, které jsou klíčové pro rozhodnutí o oprávněnosti dotace pro Pekárnu Zelená louka, poskytla komise v reakci na můj dopis. Podklady nás přesvědčily o tom, že je na místě přistoupit k odnětí dotace pro tento projekt,“ uvedl současný ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN). K projektu Pekárny Zelená louka mělo ministerstvo od EK dosud k dispozici pouze jeden odstavec v auditní zprávě. Resortu tak chyběly podrobnější informace o tom, v čem audit shledal porušení podmínek udělení dotace. Existovala proto obava, že by rozhodnutí ministerstva o odnětí dotace nemuselo obstát v případném soudním sporu. Ministr průmyslu Síkela proto Evropskou komisi požádal o posudky k dotaci. Podle jeho náměstka pro evropské fondy Mariana Piechy bude proces odnětí dotace dlouhý a komplikovaný. „V jeho rámci nelze vyloučit ani soudní jednání,“ upozorňuje Piecha.
Ministerstvo pro místní rozvoj také nedávno zaslalo Evropské komisi informace k probíhajícímu auditnímu řízení ke střetu zájmů. „Andrej Babiš je ve všech zaslaných přehledech uveden jako osoba, která ovládá společnosti z koncernu Agrofert. Už žádné pochybnosti a pohádky ze strany některých politiků,“ napsal ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Server iROZHLAS letos v lednu uvedl, že Brusel nechal projekt linky na toastový chleba ohodnotit trojicí svých expertů. Inovativní podle nich nebyl, dali by mu maximálně 30 bodů ze sta. Dotaci podle nich dostat neměl. Byl to rozdílný závěr proti českým expertům, kteří projekt hodnotili dříve a doporučili dotaci schválit. Poslední expertizu pak zadalo ministerstvo průmyslu loni, ještě pod ministrem Havlíčkem. Podle serveru tento expert ohodnotil projekt 64 body ze 100.
Podle zjištění Neovlivní.cz Babišův bývalý manažer uvedl, že dotace byla získaná neoprávněně. „Inovačního ale na lince není vůbec nic. Všechno, co linka měla splňovat, bylo aplikováno již dlouhá léta před tím, a to přímo v Liekenu,” řekl Michal Miksche. Německá pekárna Lieken patří také do holdingu Agrofert bývalého premiéra Babiše.
Agrofert od začátku tvrdí, že podmínky pro získání dotace dodržel. „Technologie obsahuje unikátní přírodní pšeničný kvas, vakuové hnětení těsta a ‚clean room‘ pro ultra čisté výrobní prostředí,“ vysvětlil dříve Agrofert. Výsledkem jsou podle něj zdravější, vláčnější a chutnější toasty bez konzervantů.
ČTK/STO
