Průtoky v povodí Berounky se aktuálně v hlavních sledovaných profilech pohybují v rozmezí šedesáti a sta procent dlouhodobého průměru za měsíc únor.
„Na dolní Berounce se v současné době nejedná o situaci hydrologického sucha. U vodních toků je za stav hydrologického sucha považována situace, kdy průtok poklesne pod hodnotu tzv. 355denního průtoku. Jedná se o průtok, který je v dlouhodobém průměru dosažen či překročen po 355 dní v roce. Z opačného pohledu to tedy znamená, že zmíněný průtok nebo nižší by se v daném místě toku měl v dlouhodobém průměru vyskytovat pouze deset dní v roce,“ uvádí Ing. Karel Zelenka z Oblastního vodohospodářského dispečinku Plzeň, Povodí Vltavy, státní podnik, závod Berounka a dodává, že hydrologické sucho je zejména ovlivněno srážkovými deficity, zásadní tedy bude časové a plošné rozložení srážek. Významné hydrologické sucho se v povodí Berounky vyskytovalo za uplynulé desetiletí v letech 2015, 2017, 2018 i 2019.
Ve vodárenských nádržích Povodí Vltavy jsou zásoby povrchové vody v současné době dostatečné. „Vzhledem k výrazně podprůměrnému množství zásoby vody ve sněhu jsou na většině významných vodních nádrží hladiny udržovány nad běžnou úrovní pro toto roční období. Naplněnost zásobních prostorů významných vodních nádrží se pohybuje v rozmezí šedesáti až devadesáti procent pod některými vodními díly je i nadále udržován minimální zůstatkový průtok,“ doplňuje Ing. Zeman.
Berounku má téměř pod okny své kanceláře starosta městyse Karlštejn Petr Rampas, který problém se suchem zatím nevidí. „Ukáže čas, jak se situace vyvine, kolik bude srážek,“ podotkl.
Starosti se ale nemusí vyhnout karlštejnskému autokempu, který leží přímo na břehu Berounky. „Slyšel jsem předpovědi, Karlštejn ale má výhodu v tom, že má kapacitně hodně silné vodní zdroje, dvě vodárny a dvě přečerpávací stanice. Problém je ale se spodními vodami, které ubývají, a to jak tady v Karlštejně, tak například v Srbsku. Co se týče řeky, musím říct, že nikdy nevyschla úplně, ale pravdou je, že ji mohou velká a dlouhotrvající sucha ohrozit, tedy spíš vodáky. Ti už loni v létě lodě o dno řeky drhli a byla místa, kde je museli přenášet,“ říká provozovatel kempu Vladimír Kabát.
Sucho může ohrozit i ryby. Je evidentní, že letos na jaře chybí sníh, ze kterého řeka čerpá. Když není sníh, nemá z čeho. Vysychají ramena řek, Berounku nevyjímaje. „Léto bude tragické,“ myslí si Dušan Hýbner, předseda Českého rybářského svazu ve středních Čechách, který má v celém kraji přes sto místních organizací se čtyřiceti tisíci členy.
„Berounka je sice dost prokysličená, v řece mohou obecně ryby přežít spíš než v rybnících, ale v suchém období je pro ryby problém v tom, že se vytřou, a když hladina řeky klesne, jikry zahynou,“ připomíná Dušan Hýbner a dodává: „Osobně si myslím, že by se zásadním řešením měla přijít vláda, zaměřit se na úbytek vody v krajině, který je evidentní, což nikdo neřeší, a začít efektivně hospodařit. Musíme chránit podzemní vodu, omezit plýtvání, zalévání zahrádek, napouštění bazénů, je to zbytečné.
Předseda středočeských rybářů ještě připomíná, že nejhorší je ve středních Čechách situace se suchem v říčních ramenech, hlavně v Čelákovících, také na Mladoboleslavsku. Berounka na tom ještě není tak zle.
