• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Boj o meruňkový sad. Ovocnář chrání stromy před mrazem mlžením

    Několik posledních nocí spouštěl Radek Jansta z Ovocnářství Jansta ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku vodní mlhu nad 1,3 hektaru meruňkového sadu, aby kvetoucí stromy ochránil před mrazy. Teploty klesaly až k sedmi stupňům Celsia pod nulou. Zda uspěl, zjistí příští týden. Obává se ale také o osud broskvoní, třešní, švestek a hrušní. Mlžit chce ještě nejméně další dvě noci.

    „Zjednodušeně řečeno, když voda mění skupenství na led, tak otepluje okolí. Když jsem stejným způsobem chránil meruňky loni a předloni, zachránili jsme asi 20 procent úrody, takže jsme aspoň vydělali na náklady. Jak to ale bude letos, nikdo neví. Minulý týden jsem bohužel mlžení spustit nemohl, systém závlahy, ze kterého beru vodu, ještě nefungoval,“ dodal Jansta.

    Meruňky pěstuje na 2,5 hektaru, ochránit se snaží alespoň 1,3 hektaru. Obává se ale také o osud dalšího ovoce – dva hektary broskvoní, 500 třešní, ale také o švestky a hrušně. „Švestky jsou na začátku květu a obávám se, že hrušky budou mít mrazem poškozené plody. Ze zkušenosti víme, že se to může stát, i když strom ještě nekvete,“ uvedl ovocnář.

    Vážnost letošní situace je způsobena silným oteplením na konci března, kdy teploty stoupaly ke 20 stupňům Celsia, a následným prudkým a hlubokým ochlazením. „Normální jarní mrazíky začnou ve čtyři ráno a kolem sedmé je už nad nulou, teplota navíc neklesá hlouběji než k minus dvěma. To, čeho jsme nyní svědky, jsou arktické mrazy, které trvají klidně do devíti hodin dopoledne. U nás je navíc vždy chladněji, než říká předpověď, mlžit tedy budeme nejméně dvě další noci, protože meteorologové očekávají dva stupně nad nulou, u nás budou dva pod nulou,“ konstatoval Jansta.

    Ochrana kvetoucích stromů pomocí vodní mlhy je podle něj úspornější než pálení ohňů. „Kolegové mají 35 hektarů meruněk a minulý týden ještě topili. Zjistili ale, že po zdražení koksu je jedna noc vyjde na 35.000 korun na hektar, tak to letos už vzdali. Nedávalo by to ekonomický smysl,“ podotkl.

    Pokud by se podobná situace v dalších letech opakovala, ztratí podle něj pěstování meruněk na jihu Moravy smysl. „Sklidit jednou za šest let se nevyplatí,“ uvedl Jansta.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte