Vršovický kulturní dům Eden se již prakticky 20 let nevyužívá. Radnice proto před časem vyhlásila architektonickou soutěž, která by pomohla vdechnout tomuto místu nový život. Podle jejího vítěze zde vzniknou nové byty a komunitní centrum. Se zbouráním starého Edenu však mnozí nesouhlasí.
Venkovní panely před Nákupním centrem Eden představily výsledky architektonicko-urbanistické soutěže o podobu okolí vršovické radnice, včetně mnoho let uzavřeného kulturního domu. „Návštěvníci se mohli seznámit se všemi šestnácti návrhy, které nám do soutěže přišly, s pěti oceněnými pak podrobněji. Viděli, jaké možnosti současný Kulturní dům Eden a jeho okolí nabízejí,“ popsal výsledky klání Martin Valovič (ODS), místostarosta MČ Praha 10 pro územní rozvoj a místopředseda sedmičlenné poroty, v níž měli většinu nezávislí odborníci.
Jednoznačný vítěz
Vítězem mezinárodní architektonické soutěže se stal koncept architektonického ateliéru ohboi a projekční společnosti JIKA-cz. O kvalitě architektonického návrhu svědčí fakt, že se na něm porota shodla jednomyslně. „Respektuje polohu původního Kulturního domu Eden a integruje jeho prostory s novým městským bydlením do jednoho celku v rafinovaném mimoúrovňovém konceptu,“ objasnil rozhodnutí poroty architekt Ivan Kroupa, jeden z jejích členů.
„Projekt Nového Edenu vstupuje do prostorově složité situace, která je ale zároveň příležitostí. Svým umístěním dotváří poslední frontu městskému náměstí. V domě je navržena pestrá paleta provozů, od kulturního parteru až po v Praze unikátní městské nájemní bydlení v nadzemních patrech. Takto navržené spojení funkcí zajistí, že dům bude žít po celý den,“ dodal architekt Jan Kubát z ateliéru ohboi. Potřebu nové budovy a odstranění staré hájí i místostarosta Prahy 10 Martin Sekal (ODS): „Praze 10 se nedostávají městské prostory pro kulturu a umění. Budova je prostě poplatná době svého vzniku a bylo by těžké pro ni najít využití.“
Kulturák nebourejte!
Ač je vítězný návrh jakkoliv ambiciózní a mimořádně kvalitní, podporu, kterou by radnice i architekti jistě očekávali, nemá. Budova z roku 1980 od architektů Hany a Dalibora Peškových je sice bezpochyby poplatná své době, ale její interiér má unikátní výzdobu. Kamenná mozaika je od malíře a mozaikáře Martina Sladkého, skleněné artefakty a svítidla jsou dílem sklářských výtvarníků
Reného Roubíčka a Bořka Šípka. Sochař Pavel Karous navíc tvrdí, že budova je v relativně dobrém stavu. „Asi před měsícem jsem se byl vevnitř podívat. Našel jsem tam účelově porušené parkety, aby to vypadalo v dezolátním stavu. Odmontovaly se židle z kina, aby nevypadalo funkčně. Ale do toho domu neteče, konstrukce nerezaví, stavba je suchá, není v havarijním stavu, všechno včetně elektroinstalace a topení funguje,“ řekl před nedávnem časopisu Reportér. Je přesvědčený o tom, že budova je architektonický skvost a že u Edenu jde nyní především o to, aby budoucí developer vytěžil z místa maximum a generoval zisk
Neufinancovatelné!
S představou radnice Prahy 10, jak naložit s Edenem, nesouhlasí ani bývalá starostka Desítky Radmila Kleslová (ANO). Zbourání architektonicky ceněné dominanty Prahy 10, ke které má mnoho místních vztah, je podle ní nepochopitelné a rozhodně jej nepodpoří. Jedním z důvodů je i absence finančních prostředků v rozpočtu městské části, přestože radnice s vítězným projektem v ruce budí dojem, že financování projektu Nový Eden včetně nákladů na likvidaci původního kulturního domu má zajištěno.
„Megalomanský projekt s odhadovanými náklady asi za sedm set milionů korun je z hlediska financování pro Prahu 10 napro sto nereálný a neufinancovatelný,“ myslí si Kleslová.
Pochybnosti o ufinancovatelnosti projektu Nový Eden má i její stranický kolega Ondřej Prokop: „Myslím si, že v době, kdy se obyvatelům markantně zvyšují náklady na život, jsou priority úplně někde jinde. V první řadě musíme umět pomoct Pražanům se zvládnutím vysoké inflace, vzrůstajících cen energie, odpadů, vodného a stočného a dalšího. A až se situace časem navrátí k normálu, můžeme se začít bavit o podobných projektech. Dříve mi to nedává smysl.“ Demolici kulturního domu považuje za zbrklé a ne- uvážené rozhodnutí.
Petice
Proti bourání Edenu vznikla dokonce petice, která poukazuje na to, že v Praze se již zbořilo několik budov pozdní moderny, a proto metropoli hrozí vyškrtnutí z prestižního seznamu UNESCO. Rozhodnutí o Edenu považují autoři petice za selhání nejen vedení městské části ale i magistrátu, památkové péče i Institutu pro plánování a rozvoj (IPR).
„Interiér je plný dnes materiálově i technologicky nedostupného kvalitního dobového řemesla. Kromě nenahraditelné kulturní ztráty v době ekologické, hospodářské a bezpečnostní krize a z toho odvozené nastupující hyperinflace stavebního materiálu, demolice navíc znamená mohutné a zbytečné zatížení. Vznikne velké množství odpadu a stavba zcela nového objektu bude energeticky, materiálově i materiálně velmi náročná. Tolik nafty, vody, skla a betonu přijde vniveč,“ píše se v petici, kterou podepsalo již téměř pět set lidí.
