Velmi kvalitní vodu má před letní sezonou nejatraktivnější rekreační vodní plocha v Plzni – Velký bolevecký rybník, Plzeňany nazývaný Bolevák. Hygienicky rizikové sinice ve vodě nejsou. Správci rybníka v nadcházející sezoně neočekávají ani výraznější růst vodních rostlin, oproti minulým létům počítají se sníženou průhledností vody a to okolo 1,5 metru s výkyvy podle počasí.
Pokud by se vodní vegetace probudila k životu, je připraven udržet dobré podmínky pro plavce žací stroj Bolek, který město využívá od roku 2013. Kvalita vody v Boleváku se mění každým rokem a město vynakládá přibližně 300 tisíc korun ročně na její sledování. Na základě podrobného průzkumu celé rybniční soustavy byl v roce 2005 vytvořen projekt, který město postupně naplňuje. Chce tak do oblíbeného Boleváku vrátit vodu v kvalitě, kterou si užívali plavci v minulém století.
Letos navíc město spustilo další akci, která postupně rybník vodou doplní. „Jedním z našich hlavních úkolů je udržovat v rybníce čistou a kvalitní vodu. Tomu je přizpůsoben i projekt doplnění vody do Boleváku, když letos začala stavba zařízení, které bude čistit a od září přivádět vodu z Berounky,“ uvedl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule.
Podle hydrobiologa Jindřicha Durase, který stál na začátku projektu na doplnění vody do Boleváku, sucho minulých let poznamenalo všechny rybníky bolevecké soustavy. Nízké hladiny si všiml každý, ale zajímavá byla i změna chemismu vody. „Při snížené hladině vody se většina srážek zasákne a do rybníků se jich část dostává až prosakováním podzemních vod. Podzemní vody této oblasti jsou ale velmi kyselé a s vysokým obsahem železa, síranů a také vápníku. Velký bolevecký rybník je posledním rybníkem ve zdejší rybniční soustavě, je ze všech rybníků největší a obsahuje tedy i nejvíc vody. Proto se zde i vliv podzemní vody projevoval pomaleji. Ještě letos, kdy jsou všechny rybníky nad Bolevákem již naplněné povrchovou vodou a chemismus se v nich vrátil k normálu, je Bolevák s hluboko zaklesnutou hladinou stále pod silným vlivem kyselé podzemní vody,“ vysvětlil Duras.
Podle něj změna chemického složení vody nevyhovuje ponořeným vodním rostlinám. „Ty sice přežívají úsporně u dna, ale už třetím rokem skoro nerostou. To je jistě dobře z pohledu plavců, kteří ve vodě vegetaci nemají rádi. Tím ale Bolevák přišel o silný stabilizační prvek. Vodní rostliny totiž udržují vodu průzračnou,“ dodal hydrobiolog.
„Vegetaci od roku 2013 systematicky kosíme speciální žací lodí Bolek, která vodní rostlinstvo nejen kosí, ale zároveň i nakládá na palubu. Donedávna to byla jediná taková loď v České republice. Ročně se sklidí zhruba 3000 krychlových metrů biomasy, kterou pak využíváme jako hnojivo na městských pozemcích,“ vysvětlil vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně Martin Gregar.
Zdroj :vz, TZ Magistrát města Plzně
