• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Brněnský ředitel televize zavádí nové pořádky!

    Vedení televizního kolosu s rozpočtem více než sedm miliard korun a se třemi tisíci zaměstnanci se 1. října ujme někdejší ředitel brněnského studia České televize (ČT) Jan Souček. Minulý týden představil hlavní změny, které chystá. Zaměří se především na digitalizaci, zvýšení televizního poplatku a na snížení počtu vrcholných manažerů.

    K jedné z největších změn dojde na postu ředitele zpravodajství a publicistiky. Po patnácti letech z něj odchází Zdeněk Šámal. O jeho podřízených se v poslední době hodně mluvilo kvůli kauze Marka Wollnera, který byl několika svými bývalými kolegy a kolegyněmi obviněn z bossingu, vytváření toxického prostředí na pracovišti a sexuálního obtěžování. A i když policie při prošetřování údajného sexuál-ního obtěžování z Wollnerovy strany trestný čin ani přestupek nezjistila, Souček je přesvědčený o tom, že ČT stále dluží určitou formu omluvy těm, kteří v pořadu Reportéři pracovali či stále pracují.

    Šámala ve funkci nahradí dosavadní šéf ČT24 Petr Mrzena. Ten plánuje do vysílání více zapojit studia v Brně a Ostravě, v rámci ČT24 živé kontinuální vysílání i v noci, nové formáty diskusí a padesátiprocentní zastoupení žen na všech úrovních.

    Hromadný odchod manažerů

    Kromě Šámala odchází také ředitel Korporátních služeb Vít Kolář a spolu s nimi pravděpodobně odejde rovněž vedoucí právního útvaru, ředitelka marketingu, vedoucí komunikaci a PR, ředitelka personálního útvaru, mluvčí nebo manažer programové rady. A spekuluje se i o odchodu ombudsmana nebo finančního a provozního ředitele ČT.

    Důvody odchodu nejbližších spolupracovníků končícího generálního ředitele Petra Dvořáka se různí. Část uvádí, že pod novým ředitelem Janem Součkem pracovat nechtějí, jiná část zase uvádí, že si na jejich místa nastupující šéf hodlá přivést své lidi.

    Další členové vrcholného managementu slíbili Součkovi, že vydrží ve funkcích do konce letošního roku, aby mu pomohli překonat počáteční období, ale spolupracovat s ním dále nechtějí.

    Souček již dříve uvedl, že chce snížit počet manažerů ČT o 20 až 30 procent, i když nepůjde jen o šéfy na nejvyšší úrovni. Zřejmě i proto se tváří v tvář těmto odchodům vyjádřil, že se žádný „exodus“ nekoná.

    Zvýšení poplatku

    Další výraznou změnou, která bude doprovázet nového ředitele, je zvýšení koncesionářského poplatku. Ten činí již patnáct let 135 korun měsíčně. Podle koaličního návrhu, který minulé úterý předložil ministr kultury Martin Baxa (ODS), by se od začátku roku 2025 měl zvýšit o 25 korun na 160. Změnit by se měla i redefinice jeho poplatníka.

    To mi hlava nebere: My z vás ty prachy stejně nakonec dostaneme!

    Nově by televizní i rozhlasový poplatek měli platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem, ať už se na televizi dívají nebo nedívají. Počet poplatníků se tak zvýší zhruba o 230 tisíc. Podle oficiálního elektronického měření sledovanosti, které v České republice provádí společnost Nielsen Admosphere, si televizi denně zapne 68 % Čechů starších 4 let, což je 6,7 milionu lidí.

    Návrat ČT3

    Souček chce v dalším rozvoji televize klást velký důraz na digitalizaci vysílání a také chystá návrat ČT3, která by měla být rádcem a průvodcem seniorů. Kanál ČT3 původně vznikl v době covidu a fungoval do konce loňského roku, kdy jeho vysílání kvůli úsporám skončilo. Vrátit by se měl na podzim příštího roku nebo na začátku roku 2025. ČT1 se podle ředitele programové divize Milana Fridricha zaměří na dramatickou tvorbu a původní zábavu a ČT2 by měla posílit svou veřejnoprávnost.

    Televize by podle Součka mohla přispívat k integraci menšin, zmírňování napětí ve společnosti nebo zvyšování mediální gramotnosti a posilování odolnosti vůči konspiračním teoriím a fake news. Souček zmínil i část společnosti, která má pocit, že stát neřeší její problémy a média neotvírají témata, která pokládá za podstatná. Televizní publicisté a dokumentaristé by mohli pátrat po tom, jak se někteří lidé dopracovali k pocitu, že stát či média stojí v podstatě proti nim a jejich zájmům. „Je to těžká práce, bude to těžká práce, ale to, že úkol je těžký, neznamená, že pokud pracujeme ve veřejné službě, že bychom se ho měli vzdát,“ uvedl Souček.

    S využitím ČTK



    Nepřehlédněte