První panely městské elektrárny instalovali vlastnoručně Petr Hladík a Filip Leder. Do pěti let hodlá město osadit 500 střech a vyrábět 43 gigawatthodin elektřiny ročně. Plánovaným výkonem to má být druhá největší fotovoltaická elektrárna v zemi.
Prvních 88 fotovoltaických panelů nechává město instalovat na střechách brněnských domů. Projekt městské fotovoltaické elektrárny bude jedna z cest, jak snižovat emise CO2. Práce začaly na bytových komplexech Vojtova 7 a Vojtova 9. „Po nedávném uzavření memoranda o využívání vodíku ve městě Brně jde o další důležitý krok směrem k závazku snížit do roku 2030 emise CO2 nejméně o 40 procent,“ říká první náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL).
„Získané přebytky chceme využít na potřebných místech našeho systému, ukládat v bateriových uložištích, případně energii akumulovat do horké vody či vodíku a odložit její spotřebu na pozdější dobu,“ dodává Filip Leder, šéf SAKO Brno, která má projekt elektrárny na starosti.
Od projektu městské fotovoltaické elektrárny si vedení města slibuje roční výrobu elektřiny kolem 43 GWh ročně, což by znamenalo roční úsporu emisí nejméně v hodnotě 36 tisíc tun CO2. „Prozatím jsme oslovili 18 z 29 městských částí Brna, s kterými hledáme vhodné objekty. Z 230 posuzovaných střech máme nyní 65,“ dodává Leder.
„Město se nabídlo, že vstupní investici zaplatí, městskou část to nebude stát žádné náklady. U nás se zatím prověřuje více možností, budova úřadu a školské budovy. Finální rozhodnutí, na kterých budovách to bude zatím nepadlo,“ říká tajemník městské části Brno-sever Michal Lipovský s tím, že pro ně je zajímavá úspora na energiích i využití ekologického zdroje.
Důraz na ekologii klade i starosta Kohutovic Jakub Hruška. „Vnímáme, že uhlíková stopa je skutečná a může nás zásadním způsobem dohnat. Hlavně naše děti a vnoučata, my máme odpovědnost za to, v jakém stavu jim přenecháme místo, kde žijeme,“ říká s tím, že panely chtějí na střeše školy, aby se i studenti mohli podívat, jak vlastně fotovoltaická elektrárna vypadá.
„I bez dotací se návratnost dá očekávat poměrně záhy. Nám to přinese úsporu v rozpočtu školy, potažmo městské části, dodává Hruška. Podle starosty vybírají ještě další budovy, kde by byly solární panely vhodné. „Plánujeme výstavbu parkovacích domů, ty už by na to mohly být připraveny. Rádi bychom měli parkovací stání připravená na elektromobilitu a případně elektrokola, které by mohly panely využívat pro nabíjení,“ dodává starosta Hruška.
První část brněnské fotovoltaické elektrárny bude hotová ještě letos. „Každá ze střech pilotního projektu Vojtova 7 a 9 bude schopna vyrobit elektřinu, pomocí jíž bude napájet společnou spotřebu, jako osvětlení společných prostor, vzduchotechniku či provoz výtahů,“ dodal náměstek Hladík. Následovat má osazení panelů na střeše Domu s pečovatelskou službou v ulici Horova 77. Na příští rok se uvažuje o instalacích na domově seniorů na Vychodilově a Věstonické, a střechu základních škol Sirotkova, Merhautova a J. Babáka. Podle Ledera je ve výhledu 25 mateřských škol, 20 základních škol a 5 budov úřadů.
Brněnská solární elektrárna je specifická sdružením hodně výroben na mnoha objektech. To jim ale komplikují zastaralé zákony. „Například Rakousko a Německo umožňují sdílet vyrobenou energii v objektech, které mají více odběrných míst. Český zákon to jednoduše nepřipouští,“ uvedl dříve Tomáš Voříšek z poradenské společnosti SEVEn. Přebytky elektřiny pak musí levně prodávat do sítě za nízkou výkupní cenu. „Netrpělivě proto čekáme na zrychlení legislativního procesu, který zprůhlední pravidla pro komunitní energetiku,“ vysvětluje Leder. Rozvoj komunitní fotovoltaiky má pomoci k udržitelnějšímu využívání přírodních zdrojů tím, že se elektřina spotřebovává v místě její výroby nebo jeho blízkosti.
