I když jarní měsíce nebyly letos teplotně nijak rekordní, v součtu v Brně šlo o třetí nejteplejší jaro v historii měření od začátku 19. století. Proti průměru let 1961 až 1990 bylo o 3,1 stupně teplejší, vyplývá z grafu, který zveřejnil na síti X klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe.
S odstupem nejteplejší bylo jaro v roce 2024, druhé nejteplejší v roce 2018. „Poslední podprůměrné bylo v roce 2021,“ řekl Zahradníček. Po roce 2000 byla podprůměrná už jen další dvě jara.
Všechny tři měsíce byly letos teplotně nadprůměrné, březen byl pátý nejteplejší. Za celkovou vyšší jarní teplotu tak může především právě březen a také závěr května, kdy se odpolední teploty pohybovaly až okolo 30 stupňů Celsia. Naopak nejchladnější jara zaznamenali meteorologové v Brně v první polovině 19. století, a to v letech 1805, 1837 a 1839. A poslední výrazně chladnější jaro proti zmíněnému třicetiletému průměru bylo v 80. letech minulého století.
Vyšší teploty mají dopad i na situaci v přírodě. Ta se s vyššími teplotami probouzí dříve, což zvyšuje riziko pomrznutí kvetoucích ovocných stromů. Minimálně lokálně mrazy poškodí ovoce víceméně každý rok, v některých letech bývá poškození plošné. V kombinaci teplejšího počasí s nedostatkem dešťových a v zimě sněhových srážek se na jaře vyvinulo silné půdní sucho, které výrazně limitovalo a limituje růst polních plodin i krmiva pro hospodářská zvířata.
Klimatologové pozorují, že se oteplují všechna roční období, avšak nikoli stejnoměrně. Nejrychleji se otepluje zima a léto, jaro se otepluje pomaleji, ale také postupně. Podzim se nárazově otepluje až v posledních dekádách.
Zdroj: ČTK
