V místech začínající bytové výstavby (Rezidence Nové Modřany, developer Linkin Invest II) odkryli pracovníci obecně prospěšné společnosti Archeo Pro pozůstatky prehistorického osídlení, po kterém se dochovaly více než dvě stovky někdejších jam.
Nejvíce těchto objektů patřilo dřevěným nadzemním sloupovým domům, případně i jiným konstrukcím (přístřeškům, ohradám), některé jámy sloužily pro dlouhodobější uskladnění obilí, jiné zřejmě jako malé polozemnice nebo sklípky. Podle dochovaného odpadu, především zlomků běžných keramických nádob je jisté, že pravěké zemědělské usedlosti nebo vesnice zde stály prokazatelně v pozdní době kamenné (eneolitu) a v mladší a pozdní době bronzové.
„Výjimečným nálezem, při záchranných výzkumech naprosto ojedinělým, je bronzový poklad – šest litých náramků s rytou ornamentální výzdobou, které byly uloženy pohromadě v malé jamce. Důvod jejich deponování, ať už šlo o skrýš nebo o obětinu, zůstane patrně navždy neznámý. Datování náramků lze klást přibližně do doby přelomu 14. a 13. století před Kristem, kdy ve střední Evropě nastupuje v souvislosti se společenskými změnami tzv. komplex kultur popelnicových polí, nazvaných podle převažujícího žárového pohřebního ritu,“ říká Michal Bureš, archeolog a ředitel společnosti Archeo Pro.
Rozšíření způsobu obživy, založené především na zemědělské výrobě, nabízela blízká a dobře přístupná Vltava, a to možnostmi sběru škeblí a rybolovu, což rovněž dosvědčuje nález bronzového rybářského háčku.
Příhodné podmínky k osídlení na území Modřan lákaly naše předky i v jiných obdobích. V právě zkoumaném místě zřejmě žili lidé i v době římské. Nalezená spona ze slitiny mědi sloužila ve 3. století po Kristu k sepnutí oděvu, než ji některý z místních germánských Svébů ztratil.
„Uvedené poznatky je zatím nutné brát jako předběžné. Archeologický výzkum nyní vstupuje do fáze zpracování do nálezové zprávy a neřekl tím pádem své poslední slovo,“ doplnil Pavel Kacl ze společnosti Archeo Pro.
