Bez dárcovského podílu návštěvníků by podle něj byly všechny dotace na jednotlivé záchranné akce nedostupné. „Tímto způsobem se podařilo již velké dílo v hodnotě desítek milionů, ale stále je to zlomek toho, co na opravy teprve čeká,“ uvedl Ševčík. Očekává, že nyní bude možné snáze dosáhnout na programy na restaurování památek, a předpokládá i větší zájem odborníků a dalších lidí podílejících se na financování a provádění oprav.
Malá víska Svatý Jan pod Skalou se nachází v údolíčku jen pár kilometrů od Berouna. V její blízkosti jsou další pozoruhodnosti jako hrad Karlštejn, Solvayovy lomy nebo Velká a Malá Amerika.
Počty návštěvníků jsou už teď vysoké. Schází parkovací místa
Rozhodnutí vlády má však podle něj i méně příznivé dopady. Otázkou je, jak se areál dokáže vypořádat s větším náporem návštěvníků, kterých už nyní o víkendech přijíždějí tisíce. „Očekáváme, že jistá omezení vzniknou i majitelům a provozovatelům budovy kláštera, dnešní Vyšší odborné školy pedagogické. Využití budovy, zejména případné vnitřní adaptace a rekonstrukce tak budou více omezené,“ uvedl Ševčík.
Nedostatek parkovacích míst
Návštěvníkům areálu scházejí parkovací místa. Ještě před 30 až 40 lety podle Ševčíka přijíždělo kolem 500 turistů za rok, nyní je to od 1 tisíce do 3 tisíc lidí za víkend, nárazově i více. Během roku nastane několik dní, kdy je v malé obci s kapacitou 80 parkovacích míst podél cesty i přes 200 aut. Vybudování další odstavné plochy je přitom v přírodní rezervaci a úzkém údolí složité.
„Snažíme se návštěvníky, ale také poutníky, rozptýlit a nasměrovat na vícerá místa v obci, aby nedocházelo k neúměrné koncentraci lidí například v unikátní svatoivanské jeskyni. Výborně k tomu slouží jak zdejší Skanzen těžby vápence, naučné stezky zdejší přírodou a nejnověji i Svatojánské muzeum,“ uvedl Ševčík. V nejbližší době se podle něj nicméně počítá s celkovou revitalizací veřejných prostranství historického centra.
Důvodem prohlášení za národní kulturní památku byla podle Dity Roubíčkové z Národního památkového ústavu mimořádná hodnota celého komplexu, vybudovaného na místě kláštera benediktinů z 11. století. Současná podoba areálu pochází ze 17. až 18. století. Na výstavbě se podíleli významní architekti, například Carlo Lurago, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a další. Podle Roubíčkové je nyní ve Středočeském kraji 35 národních kulturních památek, z toho 33 nemovitých a dvě movité.
ČTK
