Jeden objekt bývalé továrny na chemikálie v Chrasti na Chrudimsku je vyklizený. Majitel tam bez kolaudace ubytovával nájemníky. V druhém továrním objektu stále lidé bydlí. Město bude dál usilovat o to, aby se vystěhovali. Informoval o tom starosta Vojtěch Krňanský (Naše Chrast).
„Došlo k exekuci na základě rozhodnutí soudu, který nařídil vystěhování. Nakonec se nám ve spolupráci s terénními pracovníky a se sociálním a správním odborem podařilo s nájemníky domluvit, že k vystěhování nedošlo nucenou formou. Lidé se vystěhovali sami,“ řekl starosta.
Z Chrasti se vystěhovaly desítky lidí, podle Krňanského zpravidla neměli trvalý pobyt ve městě. Někomu se podle něj povedlo najít bydlení, všem ale ne. „Osobně jsem pomohl dvěma rodinám najít nové nájemní bydlení. Některé rodiny se odstěhovaly, ale nevíme kam. Lidé tam bydleli skoro za tržní nájemné v podmínkách, které jsou nevyhovující,“ řekl starosta.
Na takzvané obchodníky s chudobou je podle něj potřeba se zaměřit na celém území České republiky. Nový stavební zákon by měl dát státní správě lepší nástroje, dodal Krňanský, který se v tomto angažuje jako poslanec (bezpart. za Motoristy).
Oblast sloužila průmyslové výrobě od počátku 20. století. V roce 1948 se výrobní prostory v Chrasti například staly součást textilky Elite. V novodobé historii továrnu provozovala firma KM Plus, která v ní stáčela lepidla a tmely z větších do menších balení.
V roce 2019 byl její majitel Michal Kovárník odsouzen za podvod při využití evropské dotace, spolu s ním i další tři lidé. Firma už koncem roku 2016 skončila v konkurzu. V roce 2020 byl areál vyklizený a bez ekologických zátěží. Insolvenční správce firmy nechal odvézt chemikálie, které zbyly po ukončení provozu. Před pár lety budovu koupila společnost J&V Investments, která ji začala pronajímat na bydlení. Reakci firmy se ČTK nepodařilo získat.
V nezkolaudovaném objektu žijí desítky lidí, kteří nemají dost peněz na to, aby si mohli pořídit vlastní nebo běžné nájemní bydlení. Protože byty nejsou zkolaudované, nemohou je platit ze sociálních dávek, jak si někteří myslí, řekla výkonná ředitelka Šance pro Tebe Sophia Dvořáková. Nezisková organizace existuje skoro 30 let a pomáhá lidem v nouzi.
„Je to pro ně jediné dostupné bydlení, které sehnali a které si mohou dovolit. Většinou tam bydlí rodiny s dětmi. V bytech mají teplou vodu a topení. Domácnosti jsou udržované,“ řekla Dvořáková.
Objekty jsou situované do tvaru písmene U, uprostřed je zkolaudované bydlení, na jedné straně je už vyklizená a prázdná tovární budova a na druhé straně v objektu žijí lidé, v patře jsou byty.
„V objektu byly dříve výrobní prostory, dole to vypadá jako truhlárna, tam nikdo tam nebydlí. Nahoře jsou byty, jednotlivé bytové jednotky 2+1, je tam koupelna, záchod. Na dvorku je polorozpadlá budova, kde nikdo nežije a kde snad byly ty chemikálie,“ řekla Dvořáková.
Lidem, kteří se museli z prvního objektu vystěhovat, se Šance pro Tebe snažila najít jiné ubytování. U některých se to povedlo, ale obecně je velmi těžké získat bydlení. „Společnost nechce lidi, kteří mají dluhy, pobírají sociální dávky, mají hodně dětí a jinou etnicitu než většinová společnost,“ řekla Dvořáková.
Zdroj: ČTK
