Uskupení sdružuje starosty na severu města, kteří žádají Prahu, aby prověřila další varianty vedení okruhu než je ta, kterou město prosazuje. Alternativní trasu město v únoru odmítlo. Pražský okruh má podle dosavadních plánů měřit přes 80 kilometrů, v provozu je asi polovina.
Hejl řekl, že starostové vyzvali město k prověření dalších variant možné trasy. Území Prahy prý není schopno pojmout takový objem dopravy, který má v budoucnu po okruhu jezdit. „Jsme přesvědčeni, že transevropská dálnice do zástavby nepatří,“ řekl Hejl.
„Pokládám za důležité vést diskuze se starosty městských částí i s širokou veřejností. Vítám, že tato koalice takové diskuze a setkání iniciuje obzvlášť ve věci tak zásadní jako je městský okruh. Starostů dotčených lokalit si velmi vážím a jejich názory beru jako přínosné,“ uvedl Hlaváček.
Vedení města letos na konci února uvedlo, že se nebude zabývat alternativní trasou, která by vedla směrem do Středočeského kraje. Pokračovat bude v přípravě stavby v původní, dlouho plánované trase vedoucí přes některé městské části. Analýza Institutu plánování a rozvoje (IPR) ukázala, že nová varianta by zabrala dvakrát více cenné půdy a zároveň vyžadovala změnu územních plánů několika obcí. Hlaváček tehdy uvedl, že alternativní trasa je tak nereálná.
Vnější Pražský okruh by měl po dokončení měřit podle dosavadních plánů asi 83 kilometrů, v provozu je nyní zhruba polovina. Chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, což jsou silnice, které mají oba okruhy propojit. Proti výstavbě dlouhodobě bojují radnice na severu hlavního města.
Zdroj: čtk
