Černým pasažérem elektroodpadu je v tomto případě výrobce nebo dovozce, který v České republice prodává nová elektrozařízení, ale neplatí za ně příspěvky, ze kterých se následně financuje sběr a ekologická recyklace těchto produktů, když jednoho dne doslouží a stane se z nich elektroodpad. To je zejména problém u elektroodpadu, s takzvanou negativní ekonomickou hodnotou, tj. toho typu elektroodpadu, jehož ekologická recyklace je velmi nákladná a nedá se uhradit ze surovin získaných při jeho recyklaci.
Příklad takového elektroodpad s negativní hodnotou, který je zároveň i nebezpečným odpadem, jsou např. zářivky. Zářivky totiž pro své správné fungování obsahují malé množství rtuti a jejich ekologická recyklace je tedy extrémně nákladná. Pokud se tedy některý výrobce či dovozce vyhýbá placení příspěvků na sběr a ekologickou likvidaci svých výrobků po ukončení jejich životnosti, pak se tyto náklady bohužel hradí z prostředků těch poctivých výrobců a dovozců, kteří své příspěvky řádně odvedli.
Počet výrobců se snižuje
Vzhledem k postupně se zlepšující kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí v posledních letech se snižuje počet výrobců nebo dovozců elektrozařízení fyzicky sídlících v České republice, kteří tyto příspěvky neplatí. Problém nicméně nově nastává s rostoucími nákupy českých spotřebitelů u zahraničních e-shopů zasílajících své výrobky ze zahraničí do České republiky (tj. těch, které nemají sídlo v ČR, ale např. v Číně, USA nebo i třeba v jiném státě EU).
Prodej elektrovýrobků se totiž z kamenných obchodů poměrně rychle přesouvá do virtuálního prostředí. Elektronika, bílé elektro, velké a malé spotřebiče včetně mobilních telefonů a další elektrovýrobky se dají objednat na internetu, což jistě reflektuje moderní trendy a rovněž to zvyšuje komfort pro kupující. Jenže ne vždy mají právě tyto zahraniční e-shopy zajištěno financování zpětného odběru svých výrobků v České republice podle platných zákonů.
Třetina obchodů probíhá přes internet
Elektrozařízení, která jsou na trh uvedena prostřednictvím internetu, dosahují dle odhadů již téměř 30 % veškerého elektra uvedeného na trh. Zkrátka, prodej veškerého elektra už není výhradní záležitostí kamenných obchodů. Skoro celou třetinu obstarává prodej přes internet.
Kamenné obchody a e-shopy se sídlem v České republice jsou velmi jednoduše kontrolovatelné. Nestává se tedy často, že bychom zde našli produkty, u kterých by neměl výrobce nebo dovozce vyřešenu úhradu nákladů za jeho likvidaci v momentě, kdy doslouží. Z českých obchodů jsou nejčastěji černými pasažéry ty, které tak činí spíše z neznalosti systému fungování povinného zpětného odběru elektra, než z nezájmu o ochranu životního prostředí či s cílem profitovat na jeho úkor.
Zahraniční internetové e-shopy jsou v tomto ohledu daleko nečitelnější. Na internetu se ze zahraničí prodávají do České Republiky elektrozařízení a spotřebiče i jiných výrobců než těch, kteří pravidla dodržují a příspěvky na recyklaci odvádí do některého z fungujících kolektivních systémů pro zpětný odběr elektrozařízení. Některé, i poměrně velké zahraniční e-shopy (tj. eshopy se sídlem např. v USA, Číně), dodávají do České republiky už poměrně velké objemy elektrozařízení, aniž by se tyto zahraniční e-shopy podílely na financování sběru elektroodpadu.
