Mladá Boleslav ve čtvrtek odhalila památník připomínající příslušníky britského Královského letectva (RAF), kteří pocházeli z Mladoboleslavska nebo měli k regionu jiný vztah. Instalace nese název Contrail, tedy kondenzační stopa, a vznikla před budovou Leteckého muzea Metoděje Vlacha.
Za dílem stojí švédský výtvarník Jacob Dahlgren a architektonický ateliér Lasovsky Johansson. Tvar památníku záměrně evokuje stopu, kterou za sebou zanechává letadlo na obloze, přičemž jeho křivky a změny směru odkazují na letecké manévry a vzdušné souboje. Nejde o klasické pietní místo, návštěvníci mohou instalací procházet nebo na jejích částech sedět. Spoluautor Juráš Lasovský to shrnul slovy, že šlo o snahu převést „linie, dynamiku a odvahu pilotů i personálu kolem RAF do formy, která je hmatatelná“.
Město vyhlásilo architektonickou soutěž loni na podzim ve spolupráci se společností CCEA MOBA. Z 34 přihlášených týmů postoupily tři do finále, přičemž porota hodnotila návrhy anonymně. Vítěze oznámilo město letos v březnu. Celkové náklady na památník včetně soutěže dosáhly 1,87 milionu korun, na projektu se finančně podílela automobilka Škoda Auto, Středočeský kraj, Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv Mladá Boleslav.
Náměstek primátora Daniel Marek ze STAN při odhalení zdůraznil, že záměrem nebylo pořídit konvenční sochu. „Od začátku jsme věděli, že nechceme obyčejný památník, chtěli jsme současné umělecké dílo, které bude důstojné a bude mít vztah k letectví,“ řekl. Projekt podle něj zahrnuje nejen samotnou instalaci, ale i rozsáhlé badatelské úsilí o zmapování životních příběhů konkrétních lidí.
Pátrání po osudech vojáků začalo v roce 2015 a vedl je Jan Juřena ze Státního okresního archivu v Mladé Boleslavi. Shromažďování pramenů bylo časově náročné a zahrnovalo fondy regionálních i vojenských archivů. Dosavadní výzkum odhalil nejméně 37 mužů spojených s Mladoboleslavskem, kteří za druhé světové války sloužili v RAF. Byli mezi nimi piloti, členové leteckých posádek, mechanici i pozemní personál. Část z nich válku nepřežila, někteří po jejím skončení emigrovali a další po komunistickém převratu v roce 1948 čelili perzekuci. Jména všech 37 mužů jsou vygravírovaná přímo na památníku a zazněla také při čtvrtečním pietním aktu. Juřena nevyloučil, že shromážděné informace by mohly v budoucnu posloužit jako základ pro publikaci věnovanou příslušníkům RAF z regionu.
Zdroj: autorský text / ČTK
