V Kralupech nad Vltavou na Mělnicku je nový památník věnovaný obětem arménské genocidy. Nechal ho vyrobit arménský rodák Telman Nersisjan, který v Kralupech žije. Jako arménská genocida je označováno vyvražďování přibližně 1,5 milionu Arménů Turky od roku 1915 do roku 1918. Dnešního oficiálního odhalení se zúčastnili i arménský velvyslanec Ašot Hovakimijan a kardinál Dominik Duka, který památník požehnal.
Investorem středověké vesnice je muzeum, které zřizuje Jihočeský kraj. Náklady budou 47 milionů korun. Návštěvnost areálu by pak měla vzrůst více než o polovinu na 50.000 až 70.000 lidí ročně.
Ex libris neboli knižní značka je tématem výstavy Památníku národního písemnictví. Prohlédnout si ji je nyní možné z pohodlí domova, zpřístupněna totiž byla ve virtuální podobě. Výstavní soubor zahrnuje celkem 126 drobných grafik od 46 autorů včetně studentů výtvarných škol.
Další dvě pamětní mosazné dlaždice připomínající oběti nacistického teroru přibyly v září v Nuslích. Po celé Praze 4 je jich již přes deset.
V Lošanech na Kolínsku vzniká v rodném domě Josefa Mašína památník tří odbojů. Věnovaný bude odboji a protinacistickému odbojáři, generálmajorovi Josefu Mašínovi. Na rodném domě Mašína se zbourala střecha, část domu zůstane otevřená, zbyly pouze obvodové zdi. Mezi nimi byl při příležitosti 124. výročí narození Josefa Mašína slavnostně zasazen morušovník. Oficiálními majiteli statku se rodina stala na konci roku 2017. Místo by mělo být veřejnosti zpřístupněno v příštím roce.
Památku vězňů židovského ghetta Terezín a koncentračního tábora ve Flossenbürgu, kteří nuceně pracovali na břežanském panství za druhé světové války, připomíná pamětní deska v Panenských Břežanech u Prahy. Deska se nachází v Památníku národního odboje a útlaku. Bronzovou desku vyrobil Jiří Siedek z Kamenického Šenova.
V Zákolanech na Kladensku dnes odhalili památník obětem železničního neštěstí, při kterém v roce 1964 zahynulo 14 lidí. Nákladní vlak narazil do osobního. Autorem pomníku je vnuk jedné z obětí Martin Frind. Památník má podle něj symbolizovat osud lidí, kterým tragédie navždy změnila život, řekl dnes Frind.
Jeden z největších poválečných masakrů německy mluvících obyvatel se odehrál před 75 lety v Postoloprtech na Lounsku. Město k výročí žádnou akci nepřipravuje. Na oběti vzpomenuli zástupci radnice při květnovém pietním aktu na hřbitově, kde je od roku 2010 pamětní deska. Historik Michal Pehr řekl, že pro objasnění události se udělalo nejvíc v posledních dvaceti letech.
Historik Stehlík, který Lidicím věnoval několik svých knih a je také autorem expozice v památníku, vzešel z výběrového řízení vyhlášeného ministrem kultury poté, co bývalá ředitelka památníku Martina Lehmannová v lednu rezignovala.
Zaměstnanci Památníku však z pan ředitelkou stojí a vědí, že musela čelit nátlaku.