Tržby v maloobchodě podle Týry na začátku loňského roku, před pandemií, rostly o tři procenta, stejně jako v uplynulých letech. S první vlnou koronaviru nastala panika, lidé měli potřebu se předzásobit a tržby stouply o 21 procent. V dalších vlnách už ale podle Týry bylo nákupní chování Čechů podobné. „V období restrikcí ještě více, o 15 až 20 procent, omezovali návštěvy obchodů, nákupy více plánovali a za jeden nákup utratili částku větší zhruba o 25 až 30 procent,“ řekl.
Z kamenných obchodů se loni nejlépe dařilo supermarketům a diskontům, tržby jim meziročně vzrostly o osm procent. Hypermarkety zaznamenaly nárůst asi o pět procent. Méně se už dařilo drogeriím, které mají stejně jako potraviny výjimku ze zákazu maloobchodního prodeje. Tržby v nich stouply ve srovnání s rokem 2019 jen o zhruba dvě procenta. Podle Týry lidé dělali jeden velký nákup a drogistické zboží nakupovali v prodejnách s potravinami.
Spotřebitelské chování v letošní lednu a únoru kopíruje podle Týry trend z konce loňského roku. Češi méně chodí do obchodů, ale dělají větší nákupy.
Do budoucna lze podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy očekávat, že se bude prodlužovat doba strávená v obchodech, spíš než by masivně rostla frekvence nákupů. V pandemii podle něj zmizely společné rodinné nákupy a zatím lze jen těžko předvídat, zda se k tomuto trendu lidé vrátí, dodal.
Maloobchodní tržby v Česku kromě prodejů aut loni poprvé od roku 2012 meziročně klesly, a to bez očištění o sezonní vlivy o 0,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které začátkem února zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). S očištěním loňské tržby v maloobchodě klesly o 0,9 procenta.
adp/ČTK
