Díky dobrým podmínkám, které v ČR pro třídění máme a díky aktivnímu přístupu občanů, se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % bylo využito na výrobu tepla a energie. Míra recyklace obalů se tak v porovnání s předchozím rokem zvýšila o 4 procentní body a celkové využití je o 5 procentních bodů vyšší.
V loňském roce bylo na tuzemský trh uvedeno méně baleného zboží, tedy i méně obalů. Dohromady jich bylo 1 261 452 tun, což je meziročně o 4 procenta méně. Nejvyšší míra recyklace, a sice 104 %, byla dosažena tradičně u papíru, který lze využít bez problému. Tento na první pohled možná překvapivý výsledek má však prozaické vysvětlení. Jednak může docházet k neplnění povinností zpětného odběru pro obchodní balení u individuálně plnících firem. Jejich obaly tak mohou skončit evidované jako součást tzv. živnostenských odpadů. Částečně je to také díky obalům, které jsou spotřebiteli napřímo dovezeny s nákupem v zahraničí a nejsou při uvedení na trh evidované v Systému EKO-KOM. Stejně tak nejsou obaly evidované při přímém nákupu zboží ze zahraničního e-shopu, kdy tyto zahraniční e-shopy jsou černými pasažéry a povinnosti k obalům v ČR nezajišťují ani neplatí. Spotřebitelé ale po rozbalení takto dodaného nebo dovezeného zboží obaly řádně vytřídí.
U plastových obalů byla dosažena celková míra recyklace 49 %, u obalů ze skla to bylo 78 % a u kovových obalů 67 %. Zboží bývá často baleno či přepravováno také v dřevěných obalech, který se podařilo recyklovat 37 %.
Počet barevných kontejnerů rychle roste
V ulicích obcí a měst, ale mnohdy také přímo u domů, je k dispozici již více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad. V průměru to k nim máme ze svého bydliště pouhých 90 metrů. V některých obcích je pro sběr tříděného odpadu využíván také pytlový sběr. Zde lidé třídí odpad přímo do pytlů ve svých domácnostech. Objemnější či nebezpečné odpady lze pak v třídit prostřednictvím sběrných dvorů. Některé odpady, typicky papír nebo kovy, pak mohou odevzdat do výkupen surovin.
V posledních letech se také rychle rozvíjí takzvaný multikomoditní sběr, kdy se do jednoho kontejneru třídí více druhů odpadu. Například do žlutého kontejneru lze třídit spolu s plasty i kovy či nápojové kartony. Tyto způsoby sběru často řeší prostorová omezení v obcích a přináší také úspory emisí při zajišťování svozu.
Díky tomuto dobře nastavenému sytému každý obyvatel ČR vytřídil loni v průměru 75,6 kilogramu odpadu. Nejvíce se dařilo s 22,5 kilogramy třídit papír. Dále každý vytřídil průměrně 21 kilogramů kovů, 17,1 kilogramu plastů, 14,6 kilogramu skla. Rezervy určitě máme v třídění nápojových kartonů, kterých bylo na osobu vytříděno 0,4 kilogramu.
TŘÍDĚNÍ ODPADŮ V ROCE 2023
1 261 452 tun
obalových odpadů vzniklo v ČR
941 285 tun
tj. 75 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně předáno k recyklaci
143 271 tun
tj. 11 % všech použitých obalů vyprodukovaných v ČR bylo následně předáno k energetickému využití
920 007
barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad mají lidé k dispozici v celé ČR
75,6 kg
papíru, plastů, skla, nápojových kartonů a kovů vytřídil v průměru za minulý rok každý obyvatel ČR
75 %
obyvatel ČR pravidelně třídí odpad
Třídění je nezbytným krokem k recyklaci
Prvním a nejdůležitějším krokem k úspěšné recyklaci je vytřídění odpadu. Díky tomu, že se třídění aktivně věnuje většina z nás, můžou shromážděné odpady v barevných kontejnerech putovat dál na třídicí linku. Zde jsou dotříděny a upraveny na druhotnou surovinu pro recyklační průmysl. Zároveň s nimi, ale vznikají i složky odpadů, které jsou zatím materiálově nevyužitelné. Ty se pak v lepších případech využívají na výrobu certifikovaných alternativních paliv nahrazujících fosilní zdroje nebo jsou využity energeticky, v horším případě jsou skládkovány.
Zdroj: Tisková zpráva EKO-KOM
