Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví, a to i v evropském kontextu. Ministerstvo kultury proto předložilo vládě ve svém návrhu k prohlášení za národní kulturní památku 18 kulturních památek.
Z toho je 14 historických radnic s mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotou, dále hrad a zámek v Poběžovicích a pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Další dvě jsou movité kulturní památky a jedná se o tramvaje z přelomu 19. a 20. století.
Soubor čtrnácti historických radnic zahrnuje radniční stavby z širokého časového rozmezí od středověku až po počátek 20. století. Radničním stavbám věnovali měšťané velkou pozornost, což se projevovalo na jejich dominantním umístění v sídelní struktuře města a na jejich reprezentativní podobě. Jsou jedním z hlavních symbolů dlouhé a bohaté historie a politického, hospodářského a kulturně-společenského významu našich měst, neboť upamatovávají na nabytá městská práva, udělená privilegia, na váženost, moc, obchodní talent, slávu a výtvarný vkus někdejších měšťanů, městských rad a samospráv. Soubor je mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice, který obsahuje nejvýznamnější reprezentanty slohových období a úrovně městské kultury.
Vyzdviženy byly Malostranská radnice v Praze, Staré radnice královských měst Brno a Prachatice, Radnice královských měst Plzeň, Kadaň, Litoměřice, Havlíčkův Brod a Znojmo, Radnice komorního města Kyjov, Radnice měst Liberec a Hostinné a Nové radnice měst Jablonec nad Nisou, Ostrava a Prostějov.
Pro zařazení Pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a Hradu a zámku Poběžovice mezi národní kulturní památky svědčí nejen jejich mimořádná hodnota architektonická, urbanistická a uměleckořemeslná, ale i jejich symbolický význam v rámci dějin Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie. V tom je v mnohém blízký osobnosti kališnického krále Jiřího z Poděbrad. Obě osobnosti spojuje v mnohém svou dobu předbíhající myšlenka mírové organizace jednotné Evropy.
Pomník Jiřího z Poděbrad je dílem Bohuslava Schnircha, který sochu dokončil v roce 1891– pak byla vystavena na Jubilejní zemské výstavě a na bubenečském výstavišti – proti vchodu do Průmyslového paláce – zůstala až do skončení Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. V Poděbradech byl pomník za velkých oslav odhalen 15. srpna 1896.
Vybraný soubor dvou nových movitých národních kulturních památek obsahuje Primátorskou tramvaj z roku 1900 ze smíchovské továrny Ringhoffer, kterou má ve své sbírce pražské Muzeum MHD, a Křižíkovu tramvaj z roku 1899 z dílen plzeňské karosárny Václava Brožíka. Jedná se o dva nejcennější historické tramvajové vozy v České republice, s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy musí narozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.
Zdroj: Ministerstvo kultury ČR