• nezarazene
  • Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • Česká republika má 18 nových národních kulturních památek, návrh schválila vláda

    8.12.2023
    Fefík

    Vláda na svém středečním jednání schválila prohlášení souboru 18 kulturních památek za národní kulturní památky.

    Dlouhodobou snahou Ministerstva kultury je zařazovat do souboru národních kulturních památek nejvýznamnější představitele všech typů a skupin kulturních památek tak, aby tento soubor dával ucelenou představu o širokém spektru našeho kulturního dědictví, a to i v evropském kontextu. Ministerstvo kultury proto předložilo vládě ve svém návrhu k prohlášení za národní kulturní památku 18 kulturních památek.

    Z toho je 14 historických radnic s mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotou, dále hrad a zámek v Poběžovicích a pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech. Další dvě jsou movité kulturní památky a jedná se o tramvaje z přelomu 19. a 20. století.

    Soubor čtrnácti historických radnic zahrnuje radniční stavby z širokého časového rozmezí od středověku až po počátek 20. století. Radničním stavbám věnovali měšťané velkou pozornost, což se projevovalo na jejich dominantním umístění v sídelní struktuře města a na jejich reprezentativní podobě. Jsou jedním z hlavních symbolů dlouhé a bohaté historie a politického, hospodářského a kulturně-společenského významu našich měst, neboť upamatovávají na nabytá městská práva, udělená privilegia, na váženost, moc, obchodní talent, slávu a výtvarný vkus někdejších měšťanů, městských rad a samospráv. Soubor je mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice, který obsahuje nejvýznamnější reprezentanty slohových období a úrovně městské kultury.

    Vyzdviženy byly Malostranská radnice v Praze, Staré radnice královských měst Brno a Prachatice, Radnice královských měst Plzeň, Kadaň, Litoměřice, Havlíčkův Brod a Znojmo, Radnice komorního města Kyjov, Radnice měst Liberec a Hostinné a Nové radnice měst Jablonec nad Nisou, Ostrava a Prostějov.

    Santini zemřel před 300 lety. Připomíná ho výstava v Národním technickém muzeu

     

    Pro zařazení Pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a Hradu a zámku Poběžovice mezi národní kulturní památky svědčí nejen jejich mimořádná hodnota architektonická, urbanistická a uměleckořemeslná, ale i jejich symbolický význam v rámci dějin Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie. V tom je v mnohém blízký osobnosti kališnického krále Jiřího z Poděbrad. Obě osobnosti spojuje v mnohém svou dobu předbíhající myšlenka mírové organizace jednotné Evropy.

    Pomník Jiřího z Poděbrad je dílem Bohuslava Schnircha, který sochu dokončil v roce 1891– pak byla vystavena na Jubilejní zemské výstavě a na bubenečském výstavišti – proti vchodu do Průmyslového paláce – zůstala až do skončení Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895. V Poděbradech byl pomník za velkých oslav odhalen 15. srpna 1896.

    Galerie moderního umění v Hradci Králové oslavila 70 let a slaví dále

     

    Vybraný soubor dvou nových movitých národních kulturních památek obsahuje Primátorskou tramvaj z roku 1900 ze smíchovské továrny Ringhoffer, kterou má ve své sbírce pražské Muzeum MHD, a Křižíkovu tramvaj z roku 1899 z dílen plzeňské karosárny Václava Brožíka. Jedná se o dva nejcennější historické tramvajové vozy v České republice, s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.

    Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy musí narozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.

    Zdroj: Ministerstvo kultury ČR



    Nepřehlédněte