Nedaleko obce Chleby na Nymbursku skrývala česká půda tisíciletí jeden z nejstarších monumentálních objektů ve střední Evropě. Archeologové vedení vědci ze Západočeské univerzity v Plzni tam zkoumají rituální svatyni starou přes 6500 let, tedy o více než tisíc let starší než proslulý britský Stonehenge.
Před 6500 lety zde tehdejší obyvatelé vybudovali téměř kruhové ohrazení o průměru 230 metrů. Součástí konstrukce byl příkop hluboký přes 2,5 metru a dvanáct nepravidelně rozmístěných vstupů. Právě jejich rozmístění upoutalo pozornost vědců. „Kruhová ohrazení nejsou pro toto období v našem regionu vůbec známá, už v tom je lokalita mimořádná. Když jsme ale začali podrobně analyzovat rozmístění vstupů, ukázalo se, že není náhodné. Jejich geometrie vytváří systém, který umožňoval sledovat nejvýznamnější okamžiky slunečního i měsíčního cyklu,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Petr Krištuf z Fakulty filozofické ZČU.
Archeologové identifikovali dvě hlavní pozorovací osy. První je svázána s krajními polohami Měsíce na obzoru v průběhu přibližně osmnáctiletého cyklu, druhá propojuje východ Slunce při letním slunovratu se západem při zimním slunovratu. Totožný princip je znám ze Stonehenge. „Stejný princip je také na hlavní ose Stonehenge. Teď se ukazuje, že podobně byla navržená i svatyně v Chlebech, jen o více než tisíc let dříve, jak jsme zjistili ze stáří organického materiálu,“ doplnil Krištuf.
O rituálním charakteru místa svědčí nálezy z příkopu u vstupů, především býčí lebky a rohy. Podle archeologa Jana Turka z Univerzity Karlovy mohly původně zdobit monumentální brány vedoucí do ohrazení. Kult býka patřil k výrazným náboženským symbolům prvních zemědělských komunit a je doložen z celé tehdejší Evropy.
V příkopu se objevily také lidské kosti. Dřívější výzkum přitom na lokalitě odhalil hrob únětické kultury z doby bronzové s ostatky přibližně osmnácti lidí, které tam byly ukládány postupně. Pozdější osud místa se ale od Stonehenge výrazně liší. Zatímco anglický monument zažíval opakované návraty po celá tisíciletí, v Chlebech tomu tak nebylo. „Zatímco Stonehenge zažilo opakované návraty a dodnes bývá spojováno třeba s keltskými druidy, první výsledky z Chleb naznačují, že už v době železné monument svůj původní význam zřejmě definitivně ztratil,“ řekl Krištuf. Příkop byl postupně zasypán a na místě vzniklo běžné sídliště.
Výzkum nyní míří i pod povrch jiným způsobem. Jan Fišer z Univerzity Hradec Králové provádí analýzy půdy z ohrazení a jeho okolí, které mohou odhalit chemické stopy po aktivitách pravěkých lidí v různých obdobích. Veřejnost si bude moci lokalitu prohlédnout 19. srpna od 15:00.
Zdroj: ČTK
