České sklo a skleněná plastika jsou celosvětově uznávané. Teď mají stálou expozici v bývalém letohrádku smíchovských továrníků

16.7.2018
Fefík
Další fotky

Ve vile Portheimka jsou díla těchto i dalších proslulých sklářských umělců naistalována tak, aby podtrhla její barokní atmosféru. Jednotlivé místnosti navozují náladu několika prostor sloužících v oné době k reprezentaci, povzbuzení duše, zábavě a potěše oka.
Expozice současného uměleckého skla v Potrtheimce na Štefánikově třídě má otevřeno po celý rok od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou a lze ji navštívit individuálně, nebo si návštěvník může objednat komentovanou prohlídku, popřípadě se zúčastnit některého z doprovodných programů.

Praha 5 chtěla do Portheimky nalákal víc lidí

Praha 5 byla dlouho nespokojena s návštěvností své galerie, chodilo sem asi dvacet návštěvníků denně. Proto se obrátila na Museum Kampa a vznikla z toho stálá expozice skla.
Šéfkurátorka Musea Kampa Helena Musilová k tomu říká: „Tvoříme jedinečný zážitkový prostor, který bude evokovat krásu a rafinovanost baroka, ovšem pomocí současných uměleckých předmětů a občas i velmi aktuálních technologií. Návštěvnící budou moci navštívit Kapli, Jídelnu, Zahradu, Kabinet kuriozit či Sál s lustrem. Každý prostor by měl být jiný, překvapující a inspirativní. Letohrádek je v mnoha směrech unikátní.“

Letohrádek si pro sebe vybudoval stavitel Dientzenhofer

V roce 1728 postavil architekt Kilián Ignác Dientzenhofer letohrádek jako typické letní sídlo vrcholného baroka, které si budovaly zámožné aristokratické rodiny.
Patrový objekt, po stranách zakončený pavilony, zdobí štuky a barokní plastiky, jako je dvojice alegorických bust symbolizujících Den a Noc. V mramorovém sálu se dochovaly alegorické fresky, které zhotovil Dientzenhoferův přítel a kmotr jeho dětí Václav Vavřinec Reiner.

Po Dienzenhoferově smrti získal letohrádek hrabě František Ferdinand Buquoy, který upravil zahradu v rokokovém stylu a vystavěl zde skleníky, zejména módní oranžérie a fíkovny. Patrně koncem 18. století byla k letohrádku přistavěna dvě boční křídla v klasicistním slohu.

Roku 1815 zakoupili objekt podnikatelé, bratři Moses a Leopold Porgesové von Portheim. Ti v roce 1830 obětovali půlku zahrady a postavili tu velkou továrnu na výrobu kartounu, speciální bavlněné tkaniny.
Velkou zkázu na letohrádku napáchal rozsáhlý požár v roce 1872. V souvislosti se stavbou kostela sv. Václava dále došlo k parcelaci další části zahrady a ke zboření jižního křídla letohrádku (v roce 1884).
Letohrádek byl zestátněn v roce 1945, v roce 1963 se zde usídlil Svaz českých výtvarných umělců a na počest stavitele Portheimky tu zde byla zřízena galerie „D“. Chátrající objekt byl v 90. letech rekonstruován.

Oděná světlem

Nezveme vás do Portheimky jen kvůli stálé expozici skla, jde vlastně o výstavy dvě. Druhou je prezentace Karen LaMonte, nazvaná Oděná světlem.

Karen LaMonte se narodila na Manhattanu a v USA také studovala (1987–1990 Rhode Island School of Design, obor malba, grafika, sklo). Poté ji osud zavál do Prahy, kde díky udělení Fulbrightova stipendia absolvovala postgraduální studium VŠUP v ateliéru skla prof. Vladimír Kopeckého. V Praze také Karen LaMonte od roku 1999 žije.

Již při studiích rozvíjela ideu šatů z křišťálového skla, což někteří označovali za banální nápad bez hlubšího obsahu. Umělkyně se ale nenechala odradit a nakonec díky zkušenosti sklářů ze severočeského Železného Brodu dokázala své myšlenky realizovat. Jako funkční se ukázala technika, kterou předtím rozvinula a světově proslavila umělecká dvojice prof. Stanislav Libenský (1921–2002) a Jaroslava Brychtová (*1924), tavení skla ve formě.

„Skleněné šaty fascinují svou dokonalostí a křehkou krásou. Snové metaforické objekty, tajemná průsvitnost matných povrchů i objemová reálnost bohatě zřasených látek kontrastuje s odhmotněnými, spíše tušenými otisky absentujících ženských těl uvnitř zářivé hmoty. Na výstavě jsou však k vidění i díla, která se této poloze vymykají a dokazují, že autorka ovládá i jiné formy vyjádření, kterými jsou třeba cyklus zrcadel s odrazy lidských tváří, série kimon z keramiky, bronzu, litiny a skla, nebo obřího mraku z carrarského mramoru,“ uvedl na svém blogu galerista Tomáš Hejtmánek z Arthouse Hejtmánek.

FOTO: Portheimka – výstava skla

Portheimka – výstava skla - 1arthouse-hejtmanek-Portheimka-museum-skla028Portheimka – výstava skla - 2a arthouse-hejtmanek-Portheimka-museum-skla007Portheimka – výstava skla - 2b arthouse-hejtmanek-Portheimka-museum-skla023Portheimka – výstava skla - 2c arthouse-hejtmanek-Portheimka-museum-skla024Portheimka – výstava skla - 2d arthouse-hejtmanek-Portheimka-museum-skla026
Další fotky
Portheimka – výstava skla - 2e arthouse-hejtmanek-Portheimka-museum-skla036Portheimka – výstava skla - 3Portheimka – výstava skla - 4Portheimka – výstava skla - 5 1P1250571Portheimka – výstava skla - 6p5+Portheimka – výstava skla - 7p5+++Portheimka – výstava skla - 0p5++++


Nepřehlédněte