• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Čeští vědci odhalili evoluční vztahy afrických savců díky starým vzorkům DNA

    Vědci objasnily evoluční vztahy vzácných afrických savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myším. Pomohla jim v tom analýza DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Informoval o tom Ústav biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO AV ČR) v tiskové zprávě. Výsledky jsou přínosné k lepšímu pochopení různorodosti živočichů a přesnější taxonomii, což je obor, který se zabývá popisem, pojmenováním a tříděním organismů do skupin podle jejich příbuznosti.

    „Práce s genetickým materiálem z takto starých vzorků trochu připomíná Jurský park. I přesto, že vzorky pocházejí ze zvířat uchovávaných v muzeích přes 100 let, můžeme z nich získat data, která zásadně mění naše chápání evoluce,“ uvedl vedoucí výzkumu Josef Bryja.

    Jedním z důležitých objevů je genetické zařazení hlodavce Leimacomys buettneri, známého jen ze dvou jedinců pocházejících z dnešního Toga. Tito hlodavci byli uloveni v roce 1890 a uchováni v berlínském muzeu. Po více než 130 letech nejistoty se vědcům podařilo sekvenovat jejich mitochondriální DNA a určit, že tento rod představuje samostatnou evoluční linii mezi myšovitými hlodavci.

    Dalším úspěchem je objasnění identity šplhavých myší rodu Dendromus, které byly dlouho nesprávně klasifikovány. Výzkumníci analyzovali genetický materiál z exempláře pocházejícího z roku 1863. Sekvenací DNA z preparovaného vzorku zjistili, že druh Dendromus mystacalis je endemický a vyskytuje se pouze v Etiopii. Tato zjištění přispívají k lepšímu pochopení biodiverzity, tedy různorodosti života, v Africe a mohou napomoci ochraně těchto druhů.

    Práce se starými vzorky DNA podle členky výzkumného týmu Anny Bryjové není jednoduchá. Poukázala na to, že vzorky obsahují jen velmi málo zachovalého genetického materiálu, který je často například kontaminovaný. „Pracujeme v přísně kontrolovaných podmínkách, používáme metody vysokokapacitního sekvenování a následně data porovnáváme s naší databází genetických informací,“ popsala. Dodala, že díky práci vědců se mění pohled na staré biologické vzorky, které tak nemusí být pouze muzeálními artefakty.

    Zdroj: ČTK



    Nepřehlédněte