Badatelé z amerického Národního institutu zdraví (NIH) sledovali více než 25 let 15 792 dospělých jedinců ve středních letech. Během této doby proběhlo pět zhodnocení jejich zdravotního stavu a měření takzvané sérové sodíkové koncentrace, která je ukazatelem hydratace. Čím méně člověk pije, tím více je sodík v krvi koncentrovanější, protože tělo si šetří vodu.
Jak vědci díky svým pozorováním zjistili, ukládání vody aktivuje procesy přispívající srdečnímu selhání. U jedinců s vyšší sodíkovou koncentrací existovalo vyšší riziko infarktu a hypertrofie (zvětšení) levé srdeční komory, která často předchází právě srdečnímu selhání. Toto zjištění platilo i poté, co vědci zvážili další faktory ovlivňující rozvoj srdečních komplikací včetně věku, pohlaví, vysokého cholesterolu, krevního tlaku, váhy nebo například kouření.
„Naše studie ukazuje, že pravidelná hydratace může předejít nebo alespoň zpomalit změny uvnitř našeho srdce, které vedou k jeho selhání. Závěry odhalují, že musíme věnovat pozornost množství tekutin, které denně vypijeme, a zakročit, pokud pijeme moc málo,“ říká vedoucí studie Natalia Dmitrijeva.
Za doporučenou denní dávku se považuje u žen 1,6 až 2,1 litrů vody, u mužů 2 až 3 litry. Tato množství odpovídají cca 8 sklenicím denně.
Zdroj: European Society of Cardiology
