Jedno cizí dítě vás okopává v tramvaji, druhé zároveň řve na celé kolo. Jejich matky dělají, že nejsou jejich matky. Zkuste se ohradit a uvidíte!
Jenom málokdy se nám na veřejnosti poštěstí spatřit obraz matky jako madony z obrázku nebo televizní reklamy. Obvykle to bývají daleko horší scény a některé se nás dotýkají i osobně. Co jim máme za zlé?
Jezdí s kočáry do obchodu
A zablokují tam s nimi celou uličku. Jistě, matky se bojí nechat své dítě samotné venku v kočárku, i když dříve to bývalo zcela běžné. Kočárek ostatně taky nebyl zadarmo. Lze tedy předpokládat, že si matky budou brát kočárky do obchodů i nadále, a obchody by na to měly reagovat a zlepšit průjezdnost svých obchodů. Aby se tam vešli i nakupující bez kočárků.
Neumí ztišit své dítě
Zvláště pak v dopravních prostředcích. Každá matka by měla umět utišit své dítě, proto je to přece matka. Anebo se o to aspoň aktivně pokoušet. Nemůže čekat, že to za ní udělá někdo jiný. A pokud ano, způsob, jakým to udělá, by se jí nemusel vůbec líbit.
Nevychovává své děti
Dříve se děti vychovávaly tak, aby neobtěžovaly dospělé, natož pak cizí dospělé. Rušivě ve veřejném prostoru působí všechny příliš hlasité zvukové projevy a nekoordinované pobíhání, které je navíc i nebezpečné, o chování ve stravovacích zařízeních ani nemluvě. To je skutečně takový problém přimět dítě, aby tiše a spořádaně sedělo u stolu?
Kojí na veřejnosti
Kontroverzní téma. Prý je normální dítě nakojit, když má hlad, a to kdekoliv a kdykoliv, tedy i na veřejnosti. Jistě, stále je to lepší než nutit okolí poslouchat jeho hladový řev. Určitě to však lze provést daleko vkusněji, než často vídáme. A mělo by to platit skutečně jen pro kojence závislé na mateřském mléku, tj. do půl roku věku. Starší dítě na veřejnosti může dostat k utišení žízně či hladu cokoliv jiného, ať už se sápe do výstřihu své matky sebezuřivěji.
Shlukují se do houfů
Pochopitelně, kde jinde najdou porozumění pro své problémy než u jiných matek. Ale s rozumem. Shluk třeba pěti kočárků je problém všude, kde je místo s bídou pro jeden (anebo 3-4 lidi bez kočárků).
Soutěž o matku roku
Sotva lze říct, kde v chování matek leží hranice mezi tím, jakou péči dítě od matky skutečně potřebuje, a tím, jakou péči mu matka poskytuje jenom proto, aby ukázala, jak skvělou, úžasnou a svědomitou, komponentní a všestranně dokonalou matkou je – i když pochopitelně není. Jenom proto, že touží po uznání své nové role tolik, že si ani neuvědomí, jak to s ní přehání.
