Skoro každý dnes již vnímá jako samozřejmost recyklaci skla, papíru nebo plastů. Poněkud méně „zažité“ máme, že stejně tak by tomu mělo být u zpětného odběru elektrozařízení. Například i u tak běžných věcí denní potřeby, jakou jsou žárovky, zářivky nebo svítidla. Důvodem je u nich rtuť, kterou některé zářivky (trubicové i kompaktní úsporné) v malém množství obsahují. Jiná elektrozařízení naopak často obsahují drahé kovy a jiné zajímavé suroviny. Proto ona snaha tyto výrobky tzv. zpětně odebírat. Důvodem je zejména u zářivek ochrana životního prostředí a u jiných typů elektroodpadu jde potom často o to vytěžit ty zajímavé suroviny.
K čemu slouží „kolektivní systém“
Kolektivní systém je soukromá firma, kterou si mohou založit výrobce a dovozce elektrických nebo elektronických zařízení (např. právě osvětlovacích zařízení), a která za ně plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení, jež jim ukládá zákon o odpadech. Účast v kolektivním systému je pro výrobce dobrovolná, ale zpravidla je to pro ně levnější a efektivnější, než shromažďovat a recyklovat svá vysloužilá elektrozařízení individuálně. Kolektivní systém se zavazuje za své účastníky sbírat všechna použitá elektrozařízení zařízení bez ohledu na značku a datum, kdy tato elektrozařízení byla uvedena na trh. Financování sběru je zajištěno z příspěvků na recyklaci, které odvádějí do kolektivního systému výrobci a dovozci dle svého tržního podílu. Výrobcům vydává povolení k vytvoření kolektivního systému Ministerstvo životního prostředí ČR. Je ovšem třeba zdůraznit, že klíčová odpovědnost je na výrobcích. Výrobce se účastí v kolektivním systému v žádném případě nezbavuje odpovědnosti za správný sběr a recyklaci elektroodpadu. Případné sankce za neplnění povinnosti výrobce tedy kontrolní orgány udělují v první řadě výrobcům a nikoliv kolektivnímu systému. To je velmi dobré opatření, které má zabránit tomu, aby výrobci nerezignovali na kontrolu kolektivního systému, jehož jsou členem.
Povinnosti distributorů
Poslední prodejce EEZ musí zajistit, aby konečný uživatel měl při nákupu EEZ možnost bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru odpadních EEZ v místě prodeje nebo dodávky nového EEZ, a to ve stejném počtu kusů prodávaného elektrozařízení podobného typu a použití. Dále musí poslední prodejce EEZ určených k použití v domácnostech zajistit, aby konečný uživatel mohl bezplatně odevzdat ke zpětnému odběru OEEZ pocházející z domácností, u něhož žádný z vnějších rozměrů nepřesahuje 25 cm, bez ohledu na výrobní značku a bez vázání na nákup zboží, v místě prodeje nového EEZ nebo v jeho bezprostřední blízkosti po celou provozní dobu, jestliže velikost prodejní plochy určené k prodeji EEZ je alespoň 400 m2. Poslední prodejce EEZ je povinen písemně informovat konečného uživatele o možnostech zpětného odběru.
I elektroodpad může být cenný (nebo také ne)
Elektroodpad může být občas zajímavým zdrojem druhotných surovin a jako takový mít i pozitivní ekonomickou hodnotu. Tuto pozitivní hodnotu má v situaci, kdy výnos z prodeje surovin vyseparovaných z elektroodpadu pokryje, nebo dokonce převýší náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu. Tak je tomu zejména u malých domácích spotřebičů, mobilních telefonů, počítačů nebo dalších zařízení z oblasti IT a telekomunikací, které často obsahují zlato, stříbro, měď a jiné zajímavé suroviny To jsou typické příklady elektroodpadu s tzv. pozitivní ekonomickou hodnotou.
To se ovšem netýká např. právě zářivek a jiných světelných zdrojů. Zářivky jsou elektrozařízení s tzv. negativní ekonomickou hodnotou. Na zářivkách se bohužel nic vydělat nedá, neobsahují totiž žádné zajímavé suroviny. Naopak obsahují malé množství rtuti, a musí proto projít procesem nákladné ekologické recyklace Náklady na jejich sběr a recyklaci jsou proto enormní a většina kolektivních systémů o ně proto nejeví zájem. A proto právě lze podle míry sběru zářivek lze poznat opravdu odpovědný a kvalitní kolektivní systém. Kdežto u elektroodpadu s pozitivní ekonomickou hodnotou často platí, že čím více se ho sebere, tím více se na něm vydělá.
V praxi se bohužel setkáváme s tím, že pod dojmem boje některých kolektivních systémů a recyklátorů o elektroodpad s tou pozitivní hodnotou, si stále některé subjekty myslí, že i použité zářivky obsahují zlato nebo nějaké jiné cenné kovy a chtěli by nám je prodávat. Jsou pak velmi překvapeni, když jim běžná odpadová firma sdělí, že nedostanou nic. Naopak, že za odvoz a likvidaci zářivek si musí připlatit 20 Kč za kus. Oproti tomu kolektivní systém jim zajistí svoz a recyklaci zdarma.
Petr Číhal
Autor je obchodním ředitelem společnosti Ekolamp.
