Plánovaná stanice metra D se po komunistickém spisovateli Ivanu Olbrachtovi, jak bylo původně zamýšleno, zřejmě jmenovat nebude. Není to vzhledem k jeho sepětí s totalitním režimem prý vhodné.
Ivan Olbracht nenapsal jen Nikolu Šuhaje loupežníka, ale také například Annu proletářku. „Aby byla mládež rezistentní vůči totalitním režimům, musí znát minulost. Pokud ji znát nebudeme, budeme si ji muset zopakovat,“ prohlásil v A11 Rozhovoru ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Ladislav Kudrna.
Podle něj tolik nevadí, že byl Olbracht komunista, ale to, jak se po únoru 1948 jako člen Ústředního výboru KSČ aktivně zasazoval o totalitní režim. Připomíná ale, že už i za první republiky byl Olbracht fanatickým obdivovatelem stalinistického Sovětského svazu.
ÚSTR podle Kudrny především vyzývá k veřejné diskusi, změnu názvu neprosazuje silou. Vidí v tom však jedinečnou příležitost pojmenovat nové stanice metra D po hrdinech 2. a 3. odboje. Kudrna tvrdí, že nejde o pomstu, ale o spravedlnost.
Otázkou zůstává, zda tyto změny třicet pět let po revoluci nejsou zbytečné. Není to přepisování českých dějin, ke kterým patří i tyto temné kapitoly? Kudrna v rozhovoru vysvětlil, že za smírné vyrovnání se s minulým režimem vděčíme mimo jiné i tomu, že po roce 1989 ve společnosti rezonovalo heslo: „Nejsme jako oni.“
Ale nejsme teď opravdu jako oni my? Zajímá tato kulturní válka dnes ještě vůbec někoho? Neměli bychom raději nechat už historii spát? Nebo má pravdu Kudrna, který říká, že na spravedlnost není nikdy pozdě?
Zdroj: autorský text
