Liščí preclíky, pučálka a hon na Jidáše. Na boleslavském hradě do 11. dubna představují, jak naši předci slavili svátky jara a co všechno těmto oslavám v předminulém století předcházelo.
Muzeum Mladoboleslavska dlouhodobě mapuje lidovou kulturu regionu a shromažďuje doklady a svědectví, která ji představují nám a uchovávají ji pro další generace. Veřejnost se s nimi pak může seznámit zejména díky workshopům, na kterých muzeum spolupracuje s mistry tradičních řemesel, nebo sezonním výstavám, které přibližují zapomenuté zvyky spojené s různými svátky. Nyní se v prostorách expozice věnované venkovu jedna taková výstava otevře – pod názvem Pomlázka teče, dejte, teta, vejce připomene předvelikonoční a velikonoční zvyky, rituály, recepty i hry.
„Mladou Boleslav a její okolí dnes vnímáme zejména jako kraj, který je poznamenán automobilovým průmyslem. Jedná se ovšem o místo, které je velmi bohaté na tradiční projevy zvykoslovné tradice, a to i v současné zrychlené době,“ říká ředitelka Muzea Mladoboleslavska Kateřina Jeníčková.
„Naše aktuální výstava vás zavede do období velikonočních příprav a oslav a seznámí vás s řadou zdejších regionálních specifik Velikonoc, a to na základě autentických záznamů tří generací etnografických dokumentátorů Václava Krolmuse, Jana Evangelisty Konopase a Barbory Hoblové, jejichž působení pokrývá téměř 150 let kulminace lidových tradic ve zdejším kraji.“
Některé zvyky přitom můžete oprášit i dnes. Kdysi oblíbené polykání kočiček proti bolestem v krku sice nedoporučujeme, ale třeba takové pečení „liščích“ preclíků potěší současné děti stejně, jako těšilo jejich praprababičky.
O co jde? Na začátku předvelikonočního období, o první postní neděli, rozvěsily nad ránem hospodyně na stromy v zahradě preclíky. Ráno je děti vyběhly hledat. Věřily, že je tam pro ně nechala liška.
Stejně tak asi není nutné hlídat na Velký pátek pole, aby vám z něj někdo nesetřel rosu. Ovšem až se budete připravovat na koledníky o Velikonočním pondělí, nezapomeňte, aby nachystaná barvená vejce byla plná, vařená nebo i syrová. Vyfouknuté skořápky, tzv. vejdunky, totiž znamenaly smrt a zmar. Obarveným vajíčkem můžete také vyznat lásku. Inspirujte se u Jana Evangelisty Konopase, který zaznamenal konkrétní vzkazy napsané na kraslicích v 2. polovině 19. století.
„K výstavě jsme připravili katalog, který vás provede celým předvelikonočním obdobím i svatým týdnem, na jehož konci velikonoční svátky vrcholí. Najdete v něm zvyky, písně, říkadla a recepty, kterými si zpestříte čekání na Velikonoce i samotnou jejich oslavu,“ dodala Kateřina Jeníčková.
A co znamená, že pomlázka teče?
Jde o první verš mladoboleslavské velikonoční koledy, kterou si zapsal Jan Evangelista Konopas. Celé znění si přečtete ve zmíněném katalogu.
„Na téma předvelikonočních a velikonočních tradic jsme také natočili několik videí. Najdete je na našem youtube kanále, ale určitě vám je připomeneme i na našich sociálních sítích,“ doplňuje Kateřina Jeníčková.
V jedné z hlavních rolí tu vystupuje roubená fara v Dolní Krupé, kterou muzeum spravuje. Ta je sice v zimě a na jaře pro návštěvníky uzavřená, před Velikonoci se však mimořádně na jeden den otevře. 1. dubna vás na faře čeká bohatý velikonoční program.
Zdroj: Boleslavan
