Přesněji řečeno své brány otevře zítra, tedy 15. března, a stane se tak výstavou Spolužáci z AVU. Miroslav Konrád, Miloslav Marschal, Ivan Bukovský a Zdeňka Marschalová – absolventi pražské AVU – se setkají na společné výstavě, která bude průřezem jejich dosavadních prací.
Návštěvníci si prohlédnou škálu výtvarných technik: akryl, olejomalbu nebo kvaš na papíře. I výtvarné motivy budou různorodé. Výtvarné práce vystavujících akademických malířů a malířky získaly řady ocenění u nás i v zahraničí a jejich díla jsou zastoupena ve sbírkách po celém světě.
Miroslav Konrád (1945 v Českých Budějovicích) je možná jediný umělec, který dává už 11 let každý den své obrazy, kresby, akvarely i artprotisy na facebook. Má tím mimořádný kontakt se zájemci o výtvarné umění. Uspořádal za svůj život na 78 výstav, z toho jen ve Francii 46 samostatných. Jeho díla jsou tedy rozeseta po celém světě. Loňská expozice v Surrealistické galerii v Lounech zdůraznila kořeny jeho představivosti i speciální poetiky jeho olejomalby. Akrylem začal malovat teprve nedávno.
Miloslav Marschal (1947), žák profesora Jana Smetany, vychází z pozorování přírody. Nejdůležitějšími technikami jsou kvaš na papíře a olej na plátně nebo sololitu. Kresby i obrazy působí dynamicky a přitom meditativně. Naléhavost obrazů umocňuje užití struktur, past a vlepování barevných papírů.
Zdeňka Marschalová (1951) také studovala AVU (1972–78) u profesora Smetany; patří k silné generaci, která nastupovala v osmdesátých letech a která se přes nepřízeň doby dokázala prosadit, navázala na odkaz některých důležitých proudů minulosti. Vytvořila si vlastní svět a přitom osobitě rozvíjí odkaz nové figurace; její současnou inspirací je pohyb; maluje tanečnice a plavkyně, někdy se dostává až na hranici abstrakce
I Ivan Bukovský (1949 v Praze) je Smetanovým žákem (1971-76), žije v Podlesí u Příbrami, pracuje v příbramském atelieru. Kromě volné tvorby působí také pedagogicky. Patří k mladší generaci širokého proudu české Nové figurace, která původně vzešla z informelu a ponechala si jeho existenciální východiska a expresivitu. Ve své práci byl ovlivněn renesanční a barokní malbou, italským civilismem a evropskou Novou figurací. V roce 2020 měl velkou retrospektivní výstavu v Belvederu na Pražském hradě.
Sbor českých bratří je významnou památkou Mladé Boleslavi a svým provedením patří k nejstarším renesančním pseudobasilikám mimo Itálii. Připomíná slavnou minulost města v 16. století, kdy se město stalo centrem Jednoty bratrské.
Základní kámen byl položen patrně již roku 1544, na dokončení byl povolán Matteo Borgorelli, který vstoupil do služeb Kunráta Krajíře z Krajku, majitele boleslavského panství. Sbor byl dokončen o Velikonocích roku 1554. Po smrti posledního Krajíře Arnošta byl Sbor uzavřen a naposledy svému účelu sloužil od Rudolfova majestátu (1609) do Bílé hory (1620), kdy byl trvale uzavřen a přešel do správy katolické církve.
Roku 1787 bylo ve Sboru umístěno vojenské skladiště, což způsobilo narušení stability budovy. Na naléhání Spolku krajského muzea koupilo roku 1899 budovu město a umístilo zde muzeum. Roku 1905 započala celková obnova silně zdevastované památky pod vedením architekta Antonína Wiehla, která byla dokončena roku 1908. V 70 letech proběhla další generální oprava, dnes je v budově umístěna výstavní a koncertní síň s jedinečnou akustikou.
Pavel Šubrt, SM Mladá Boleslav + Kultura města Mladá Boleslav
