„Z výsledků například vyplývá, že alespoň jednou zdravotní obtíží, která je zároveň rizikovým faktorem při onemocnění COVID-19, trpí 15,5 % respondentů. Studenti v období omezeného fungování vysokých škol indikovali více příznaků depresivity, než obecná populace v období před pandemií (posun průměru o 0,5 bodu na 4bodové škále),“ je uvedeno v tiskovém prohlášení institucí.
Vysoké hodnoty osamělosti
Celkem 37,5 % vysokoškolských studentů v dotazníkovém šetření vykazovalo vysoké hodnoty osamělosti. „Podíl studentů s finančními problémy se ze 4,2 % před pandemií zvýšil na 14,8 % a třetina studentů (32 %) se především z kolejí a pronájmů přestěhovala zpátky k rodičům,“ uvádí zástupci institucí.
Vyšší zatížení a míra stresu
„Zrušení prezenční výuky se projevilo především nárůstem doby osobního studia (v průměru o 7,8 hodin týdně). Čím větší nárůst doby osobního studia byl, tím větší studijní zatížení a míru stresu to pro studenty znamenalo. Zátěž a míra stresu u studentů byly menší, pokud vysoká škola dokázala výpadek prezenční výuky nahradit online výukou ve větší nebo stejné míře jako osobním studiem,“ pokračují.
Kromě depresivity došlo také k měření pocitu osamělosti, přičemž 37,5 % vysokoškolských studentů se podle škály osamělosti Kalifornské univerzity v Los Angeles (UCLA) cítilo osaměle.
