Deště a normální teploty jihomoravským lesům svědčily

14.10.2021
Redakce

Díky loňskému srážkově nadprůměrnému roku a letošním dostatečným dešťům se výrazně zlepšila situace při obnově poškozených lesů na jižní Moravě. Pomohly i teploty, které nebyly nijak extrémní. Zatímco v předchozích letech byly ztráty na výsadbách ve Školním lesním podniku Křtiny, jenž patří Mendelově univerzitě, až 50 procent, letos to bylo do 15 procent. ČTK to sdělil vedoucí oddělení rozvoje a pedagogiky Lumír Dobrovolný. Podobně hovořili i zástupci Lesů města Brna a Městských lesů Znojmo.

Shodují se i v tom, že kůrovcová kalamita je zhruba po pěti letech minulostí jak díky tomu, že už kůrovec smrkové monokultury zlikvidoval, tak díky počasí, které nepřálo extrémní aktivitě brouka jako v minulých letech. Neznamená to, že by kůrovec z lesů zmizel, ale je pod kontrolou.

Lesníci tak nyní mají čas na obnovu lesa a na výchovné zásahy, tedy plánovanou výběrovou těžbu. Díky ní funguje i přirozená obnova lesa z náletu semen. „Z biologického i ekonomického pohledu ji upřednostňujeme. Letos jsme takto vykázali 25 hektarů přirozené obnovy,“ uvedl Dobrovolný.

Umělá výsadba však nyní tu přirozenou logicky výrazně převyšuje. „Loni jsme zalesňovali okolo 800 tisíc sazenic na 100 hektarů holin, letos to bude i s plánovaným podzimním zalesnění zhruba o třetinu méně. Před kůrovcovou kalamitou jsme běžně zalesňovali ročně 400 tisíc sazenic na 50 hektarech,“ uvedl Dobrovolný.

Lesy města Brna loni vysázely 1,3 milionu sazenic na 164 hektarech, z toho tři čtvrtiny byly listnaté stromy. „K tomu jsme postavili 88 kilometrů oplocenek,“ uvedla mluvčí Lesů města Brna Monika Neshybová. Stále je totiž potřeba novou výsadbu chránit před zvěří. Letos je obnova ještě intenzivnější, na 200 hektarů se plánuje včetně podzimní výsadby 1,7 milionu sazenic a přes 90 kilometrů oplocenek. V dřívějších letech se běžně kvůli různým kalamitám zalesňovalo ročně 200 tisíc sazenic.

Až v současnosti vysazené stromy vyrostou, najdou lidé úplně jiný les. Místo smrkových monokultur najdou pestrou směs především listnáčů, jehličnany zůstanou jen na vhodných stanovištích. „U nás převažují různé druhy dubů, dále sázíme javor, lípu a olši. Pro zvýšení druhové rozmanitosti sázíme i třešeň ptačí či jeřáb břek a další,“ uvedla Jana Trojanová z Městských lesů Znojmo. V brněnských lesích, které jsou převážně na sever a západ od města a panuje zde vlhčí a chladnější klima než na Znojemsku, se sází i buky.

V budoucích letech už by měly být těžby na jižní Moravě převážně maloplošné, ale předvídat, jak se bude les chovat, je podle Dobrovolného velmi obtížné. „Vše bude záviset na budoucím vývoji počasí, které nelze spolehlivě předpovědět. Nicméně dlouhodobé prognózy v souvislosti s klimatickou změnou jsou spíše pesimistické, takže jako řádní hospodáři zdravotní stav lesů monitorujeme a zůstáváme obezřetní,“ řekl Dobrovolný.

Sucho a horko v minulých letech se podle lesníků podepsaly prakticky na všech hlavních druzích stromů. Vedle smrků a borovic také jedle, modříny a jasany postihlo ve velkém houbové onemocnění, prosychaly koruny zejména starších buků. „Je také nutné mít na zřeteli, že existuje více než 6000 kůrovců a množství dalších druhů brouků, které při přemnožení mohou les ohrožovat,“ uvedla Neshybová.

Zdroj: ČTK



Nepřehlédněte