Klauni úzce spolupracují s lékaři. „Od ošetřujících lékařů klauni nejprve dostanou veškeré potřebné informace o konkrétních částech těla, které mají s jednotlivými dětskými pacienty procvičit,“ říká ředitelka organizace Zdravotní klaun Kateřina Slámová Kubešová.
Následně při rehabilitaci využívají různé cirkusové prvky. „Například nácvik žonglování, které přispívá nejen ke správnému držení těla, ale zlepšuje také koordinaci pohybu a soustředění,“ dodává. Podle ní to dětem pomáhá. „Pacienti díky tomu neztrácejí motivaci a chuť rehabilitovat, což ve většině případů znamená jejich rychlejší uzdravení a návrat z nemocnice,“ dodává. Zdravotní klauni svým vystupováním potlačují u pacientů i strach a nejistotu. Potvrzuje to výzkum organizace Zdravotní klaun ve spolupráci s Vídeňskou univerzitou a Fakultní nemocnicí v Motole v rámci dětského programu s názvem Na operační sál! – NOS!, jehož cílem bylo sledovat interakci mezi zdravotními klauny a dětskými pacienty před operačním výkonem, a následně objektivně změřit a vyhodnotit vliv na dětskou psychiku v situaci před operací. „Děti se soustředí na jeho zdánlivě nešikovné kousky či nesmyslné vystoupení a v tom okamžiku klesá napětí, uvolňuje se atmosféra a začíná převládat pozitivní nálada,“ poznamenává Slámová Kubešová s tím, že atmosféra, kterou klaun před operací změní v nemocničním pokoji přetrvává i poté, co klaun odejde. Studie ukázala, že děti, které klauni doprovází, mají posléze podstatně lepší vzpomínky na dobu, kterou strávily v nemocnici.
sto
