• Zprávy
  • Stalo se
  • Sport
  • Kultura
  • Ze společnosti
  • Zajímavosti
  • nezarazene
  • Židovské muzeum v Praze slaví 120 let. Vzniklo jako reakce na bourání Josefova

    29.8.2026

    Před 120 lety, 29. srpna 1906, schválily státní úřady stanovy spolku, který dal vzniknout Židovskému muzeu v Praze. Dnes jde o jednu z nejvýznamnějších institucí svého druhu na světě.

    Praha na začátku 20. století snila o proměně v Paříž východu. Velkolepý asanační plán měl z města vymazat středověký Josefov, bývalou židovskou čtvrť. Spolu s chudinskými domy a nevyhovujícími stavbami ale mizely i synagogy a staleté artefakty. Právě tato demoliční vlna přiměla skupinu odhodlaných členů pražské židovské obce k činu.

    Na začátku byla silná myšlenka několika vytrvalých členů pražské židovské obce, v čele s historikem Salomonem Hugo Liebenem, kteří se rozhodli založit Spolek pro založení a vydržování Židovského musea v Praze. Dvojjazyčné stanovy, sepsané česky i německy, byly schváleny Místodržitelstvím Království českého (nejvyšším orgánem rakousko-uherské státní správy na území Českého království v letech 1850–1918) právě 29. srpna 1906.

    Z této skromné iniciativy vyrostla instituce, která dnes spravuje několik unikátních budov a její sbírky judaik patří k nejrozsáhlejším na celém světě. Součástí muzea je například Staronová synagoga, gotická stavba z poslední třetiny 13. století a zároveň jedna z nejstarších synagog v Evropě. Maiselova synagoga přibližuje dějiny židů v Čechách a na Moravě od 10. do 18. století, zatímco Španělská synagoga se věnuje 19. a 20. století.

    Obzvláštní místo zaujímá Pinkasova synagoga. Od roku 1960 slouží jako památník obětí holokaustu, její zdi pokrývají ručně zapsaná jména zavražděných. Součástí expozice je rovněž soubor 4 387 dětských kreseb pocházejících z terezínského ghetta z let 1942 až 1944. K muzejnímu komplexu náleží i Starý židovský hřbitov, kde se pohřbívalo od roku 1439 do roku 1787 a kde stojí více než 12 tisíc náhrobků.

    Dějiny muzea nejsou prosty temných kapitol. Za druhé světové války nacisté zřídili takzvané Židovské ústřední museum, do nějž byl v letech 1942 až 1945 svezen téměř veškerý movitý kulturní majetek Židů z protektorátu. Po válce spravovala sbírky rada židovských obcí, jenže roku 1950 přešlo muzeum do rukou státu. Teprve v roce 1994 byly budovy vráceny Židovské obci v Praze a sbírky Federaci židovských obcí ČR.

    Výročí 120 let od vzniku instituce připomene od listopadu výstava v Národním muzeu.

    Autorský text / ČTK



    Nepřehlédněte