Třicet let od obnovení devítileté školní docházky vyvolává debatu o budoucnosti českého školství. Experti varují před zkrácením ZŠ a volají po povinném vzdělávání až do 18 let.
Česká základní škola slaví třicet let od znovuzavedení povinného devátého ročníku a toto výročí otevírá zásadní otázku, zda je současné nastavení školní docházky stále funkční. Děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík je přesvědčen, že podstatnější než délka docházky je věk a míra vzdělání, s nimiž mladý člověk vzdělávací systém opouští.
Povinný devátý ročník základní školy byl v Česku znovu zaveden od školního roku 1996/1997, a to po bouřlivém období reforem. Za komunismu se délka povinné školní docházky měnila hned několikrát, střídavě mezi osmi a deseti lety. Po roce 1989 se systém otevřel, obnovila se víceletá gymnázia, soukromé i církevní školy, a devátý ročník ZŠ se stal opět standardem.
Jančařík odmítá, že by devátá třída sloužila jen k opakování látky a drilu před přijímacími zkouškami na střední školy. Sám prošel osmiletým základním vzděláním a situace prý nebyla jiná. Smyslem posledního ročníku by podle něj mělo být, aby žáci přicházeli na střední školy lépe připraveni než dřív.
Problém ale tkví jinde. Část dětí může vzdělávací systém opustit jen se základním vzděláním ještě před dovršením šestnácti let. Jančařík to označuje za zásadní deficit, protože jejich šance na pracovní uplatnění jsou minimální. Navrhuje proto povinné vzdělávání prodloužit tak, aby ho nebylo možné ukončit před šestnáctým rokem, přičemž po ZŠ by musela navazovat povinná část středoškolského studia.
Ještě ambicióznější návrh předkládá Daniel Münich z think-tanku IDEA při CERGE-EI. Ten hovoří o povinné účasti ve vzdělávání nebo odborné přípravě minimálně do konce školního roku, v němž žák dosáhne 18 let. Zároveň upozorňuje, že takový krok by musel být spojen s povinností státu a krajů zajistit reálně dostupnou nabídku středních škol, včetně programů pro děti, které standardní učiliště či střední školu nezvládají. Münich také zdůrazňuje, že Česko nepotřebuje zkracovat společné všeobecné vzdělávání.
Význam devátého ročníku podle Münicha v posledních letech roste. Důvody jsou jasné: velmi sociálně selektivní vzdělávací systém, nástup globalizace, nejistoty spojené s rozvojem IT a umělé inteligence a neschopnost dostatečně rychle modernizovat oborově roztříštěné střední odborné školství.
Názor, že by zkrácení ZŠ na osm let bylo dobrým řešením, nesdílí ani Münich, ani Karel Gargulák z PAQ Research. Spolu s dalšími experty z EDUinu zveřejnili společné stanovisko, v němž varují, že podobný krok by vedl ke zhoršení vzdělávacích výsledků žáků a přinesl by problémy s příliš brzkým výběrem střední školy.
Zdroj: autorský text / ČTK
