Premiér Andrej Babiš (ANO) se na mimořádném jednání Bezpečnostní rady státu ve čtvrtek ostře ohradil vůči zpravodajským službám. Podle jeho slov se o dezinformační kampani, která se snažila vzbudit dojem polských územních nároků vůči Česku, nedozvěděl od příslušných složek, ale až z médií. „Proto jsem svolal mimořádné zasedání Bezpečnostní rady státu, kde jsem konkrétně vyčetl příslušným službám, že informaci o polském fake profilu jsem se dozvěděl z médií, že jsme to nedostali právě od nich nebo jsme to měli pozdě,“ řekl Babiš České televizi. S odkazem na utajení jednání se k detailům dál nevyjadřoval, předmětem diskuse však podle něj byly kybernetické útoky.
Dezinformační kampaň stála mimo jiné na podvrženém profilu českého velvyslance v Polsku a zfalšovaném webu Českého rozhlasu. Právě prostřednictvím těchto kanálů se šířilo nepravdivé tvrzení, že Polsko stupňuje tlak na převzetí části českého území.
Opozice situaci využila ke kritice vlády. Poslanec ODS a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X poukázal na to, že vláda jako nepotřebný zrušila odbor strategické komunikace, a právě to podle něj stojí za informačním selháním. „Přesně před tím jsme opakovaně varovali. Vláda z ideologických důvodů likviduje kapacity státu pro boj s dezinformačními a vlivovými operacemi právě ve chvíli, kdy je proti Česku někdo reálně používá,“ napsal Lipavský s tím, že Babiš by měl tyto kapacity obnovit a přestat řešit hybridní hrozby až poté, co se o útoku dozví z novin.
Presidenta Petr Pavel označil dění za cílenou provokaci a v pátek v Třinci ocenil, že na ni lidé na obou stranách hranice neslyší. Přímé spojení s Ruskem sice nemá potvrzeno, připomněl ale dřívější podvratné akce, které se s Moskvou prokázat podařilo. „Rusku evidentně nejde o podporu jedné či druhé strany. Rusku jde o to vyvolat co nejvíc tření uvnitř společnosti,“ řekl Pavel a dodal, že Rusové se řídí heslem „Čím hůř pro vás, tím lépe pro nás.“
Možné ruské angažmá nevyloučil ani ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO) kampaň označil za pokus zasáhnout do vztahů dvou blízkých zemí a rovněž nevyloučil, že může být řízená z Ruska.
Samotná otázka takzvaného územního dluhu sahá do roku 1958, kdy smlouva o napřímení česko-polské hranice zkrátila pomezní čáru o 80 kilometrů. Po vzájemném porovnání územních zisků a ztrát vyšlo najevo, že tehdejší Československo získalo přibližně 368 hektarů navíc. Dohoda o vypořádání nároků pochází z roku 1992, letos v únoru pak český ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve Varšavě uvedl, že řešením má být společný projekt zaměřený na protipovodňovou ochranu. České ministerstvo zahraničí zároveň poděkovalo polskému ministrovi Radoslawu Sikorskému, který s návrhem možného řešení přišel sám od sebe.
Zdroj: ČTK/redakce
