Stačí jít zalít záhony, otevřít kompostér nebo se projít kolem zahradního jezírka a z trávy se ozve rychlé zašustění. Letošní sezóna plazům mimořádně přeje a zahrádkáři, chataři i majitelé rodinných domů hlásí výrazně častější setkání s hady přímo u svých obydlí. Vyhřívají se na osluněných terasách, schovávají se pod plachtami bazénů a hledají útočiště ve skalkách. Pro milovníky přírody jde o fascinující podívanou, pro miliony lidí trpících panickým strachem z plazů však nastávají týdny každodenního stresu, kdy se bojí vstoupit na vlastní trávník.
Důvod, proč se letos s hady potkáváme na každém kroku, nespočívá v žádné nebezpečné invazi, ale v souhře přírodních faktorů. Mírná zima umožnila bezpečné přezimování velkému počtu plazů i jejich hlavní kořisti v podobě drobných hlodavců, žab a hmyzu. Hadi jsou studenokrevní živočichové a po deštivých dnech nutně potřebují načerpat energii na přímém slunci. Moderní zahrady s hustou výsadbou, mulčovací kůrou, skalkami a jezírky jim navíc nabízejí ideální kombinaci potravy, vlhka a bezpečných úkrytů.
V naprosté většině případů se lidé na zahradách setkávají s užovkou obojkovou, kterou spolehlivě poznáte podle dvou žlutých či bílých půlměsíčků za hlavou, případně s užovkou hladkou nebo beznohým ještěrem slepýšem. Všechny tyto druhy jsou pro člověka zcela neškodné a v přírodě plní neocenitelnou roli, protože zahradu spolehlivě čistí od myší, hrabošů i slimáků. Jediným jedovatým hadem v Česku zůstává zmije obecná, která je však velmi plachá, vyskytuje se spíše ve vyšších polohách a kousne pouze v krajní sebeobraně při neopatrném přišlápnutí. Všichni plazi jsou navíc v České republice přísně chráněni zákonem, což znamená, že je zakázáno je zabíjet nebo jim ubližovat.
Pokud přítomnost hada na pozemku nesnesete a chcete ho humánně přimět k odchodu, nejúčinnější cestou je změna prostředí. Hadi vyhledávají krytá a klidná místa, proto je základem pravidelné a nízké sekání trávníku, na kterém se plazi cítí zranitelní vůči dravcům. Dále pomáhá odstranění hromad starého dřeva, větví, volně loženého kamení a zbytků stavebního materiálu v blízkosti domu. Kompostéry a hromady tlejícího listí, které fungují jako přírodní inkubátory, by měly být umístěny co nejdále od obytných částí pozemku a ideálně zabezpečeny jemným pletivem.
Velmi efektivním odpuzovačem jsou také zemní akustické a vibrační plašiče na solární pohon. Hadi nemají vyvinutý klasický sluch, ale jsou extrémně citliví na vibrace v zemi. Pravidelné otřesy generované do půdy je spolehlivě donutí najít si klidnější teritorium. Kolem bazénů a teras se osvědčuje aplikace přírodních pachových bariér na bázi hřebíčkového nebo skořicového oleje či česnekového výluhu, které jsou pro citlivý hadí čich nepříjemné. Důležitým krokem je také důsledná likvidace hlodavců na pozemku – jakmile had ztratí zdroj potravy, sám se přesune jinam.
Pro zvládnutí samotného strachu z plazů psychologové doporučují metodu postupné desenzibilizace. Základem je pochopení, že had člověka nevnímá jako kořist, ale jako obřího predátora, kterému se snaží za každou cenu vyhnout. Odbourávání fobie lze začít prohlížením fotografií, pokračovat sledováním dokumentárních filmů a postupně přejít k návštěvě terária v zoologické zahradě, kde můžete hada v bezpečí pozorovat za sklem. Při nečekaném setkání v přírodě pak stačí zachovat klid, udělat dva pomalé kroky vzad a nechat hadovi volnou únikovou cestu.
