Porucha pozornosti postihuje stále více českých dětí. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vzrostl mezi lety 2021 a 2025 počet pojištěnců do 18 let s touto diagnózou z 14 645 na 18 156, tedy o téměř čtvrtinu. Jen mezi roky 2024 a 2025 přibylo přes 1300 dětí. Na léčbu a související zdravotní péči VZP v loňském roce vynaložila více než 200 milionů korun, oproti 161 milionům v roce 2020.
Diagnóza se výrazně častěji týká chlapců. Vloni to bylo 13 720 hochů oproti 4436 dívkám. Nejvíce postižených dětí se nachází ve věku mezi sedmi a třinácti lety, přičemž absolutně nejpočetnější skupinou byli loni devítiletí s 1651 evidovanými případy. Zajímavý je ale i nárůst u nejmladších, šestiletých dětí, jejichž počet za pět let vzrostl přibližně o třetinu, z 944 na 1229. Výrazný skok zaznamenala VZP i u osmnáctiletých, kde počet mezi lety 2020 a 2024 přesáhl 80procentní nárůst.
Porucha pozornosti je neurovývojový stav, který se projevuje nepozorností, impulzivitou a hyperaktivitou. Její dopady zasahují do školního výkonu, sociálních vztahů i každodenního fungování. Náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči Miroslav Jankůj upozorňuje, že jde o víc než jen o „živost“ dítěte, porucha „může zásadně ovlivnit jeho schopnost učit se, navazovat sociální vztahy a fungovat v běžném životě.“
Potíže se zpravidla výrazněji projeví po nástupu do první třídy, kdy rostou nároky na soustředění a organizaci. Dítě nedokončuje úkoly, zapomíná pomůcky, vyrušuje při výuce nebo nedokáže setrvat na místě. U dívek bývají projevy méně nápadné, často působí jen zasněně nebo uzavřeně, což může vést k pozdějšímu záchytu.
Odborníci zdůrazňují, že potíže nejsou důsledkem výchovy, ale mají neurovývojový základ. Klíčová je spolupráce rodiny, školy a lékařů a také včasný zásah psychologa, který může nastavit vhodná podpůrná opatření. Podle VZP náklady na péči o tyto děti za posledních pět let soustavně rostly.
Zdroj: VZP
