Na 13 místech po celém Česku se v sobotu do pomoci při obnově lesů po kůrovcové kalamitě zapojilo okolo 6500 lidí, kteří vysadili 34.000 sazenic dubů, buků, lip, jedlí a dalších dřevin. Akci Den za obnovu lesa pořádá státní podnik Lesy ČR v každém kraji s výjimkou Prahy. Dobrovolníci se kromě výsadby stromů zapojili také do oprav oplocenek kolem stromů či prořezávek několikaletých porostů, informovala mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Současně se lidé mohli seznámit s prací lesníků a s budoucí podobou českých lesů po kůrovcové kalamitě.
„Potkal jsem dnes na pasekách mnoho lidí, kteří se ke svým vysazeným stromům chtějí v budoucnu vracet. A o to nám šlo. Dát jim možnost podílet se na obnově krajiny, najít v ní své místo, na kterém záleží. Takový úkol teď máme my, lesníci, založit po kalamitě nové smíšené lesy a také se postarat, aby rostly a brzy zase vrátily do krajiny stín a dobré klima,“ uvedl pověřený generální ředitel Lesů ČR Jiří Groda.
Podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL), který se zúčastnil akce v Mariánském údolí v Brně Líšni, se kalamitu lesníkům podařilo zvládnout už téměř ve všech regionech.
„Důkazem je klesající objem zpracovaných napadených stromů a postupný návrat Lesů ČR k běžnému hospodaření. Nesmí se ale polevit. Teď je však zásadní obnova porostů, na které se dnes symbolicky podílíme,“ uvedl Nekula.
Upozornil, že v celostátním měřítku se vysazují zhruba dvě třetiny listnatých stromů a třetina jehličnanů, tedy lesy pestřejší a odolnější vůči klimatické změně.
Lesníci lidem během akce ukázali také lesní techniku, práci s koňmi, měření a odkorňování dříví, přichystané byly programy pro děti.
První jednodenní Den za obnovu lesa podnik Lesy ČR uspořádal v říjnu 2019. S 32.000 lidmi šlo tehdy o největší celostátní akcí svého druhu na podporu obnovy lesa a krajiny. Plánovaný druhý ročník se v roce 2020 nekonal kvůli epidemii koronaviru.
Kůrovcová kalamita v českých lesích naplno vypukla v roce 2018. Na vrcholu byla v roce 2020, loni ustupovala a letos se již podnik na většině území vrátil k normálnímu způsobu hospodaření. Posledním problematickým regionem z pohledu kalamity zůstává Ústecký kraj.
Zdroj: ČTK
