Klidnější léto, ale chybějící finance v obecních pokladnách i rozpočtech místních spolků a podnikatelů. Tak starostové z okolí brněnského okruhu zhodnotili dva roky bez plnohodnotné Grand Prix silničních motocyklů. Ta se naposledy jela sice v roce 2020, ale už tehdy kvůli covidu bez fanoušků. Do té doby ji pravidelně navštěvovaly desítky tisíc lidí.
„Nemusíme plánovat prázdniny kolem termínu Velké ceny, to je určitě výhoda. Pokud se ale budeme bavit o financích, znamená to pro nás ztrátu,“ řekl starosta Ostrovačic na Brněnsku Tomáš Hájek (Společně pro Ostrovačice).
Motocyklová Velká cena se obvykle konala na začátku srpna, podnikatelé v obci se začínali připravovat nejméně měsíc předem. „Jako obec provozujeme obchod, tam bylo třeba objednat zboží měsíc předem. Všem ubytovatelům i restauracím ten příjem taky chybí, nejvíc ale asi místní zemědělské společnosti, která kvůli Grand Prix dělala velký kemp a nájemci tržiště, který na pronajaté ploše také provozoval kemp,“ doplnil Hájek.
Vytvořením kempu na víkend si přivydělával i místní Sokol, který fanouškům poskytl prostor fotbalového hřiště. Žádný z místních podnikatelů na závodu mistrovství světa existenčně závislý nebyl, ale příjmy z něj chybí. A to i obecní pokladně. „Pronajímali jsme prostory pro tržiště, provozovali jsme parkoviště a dostávali i poplatek za ubytování a poplatek ze vstupného. Celkem to bývalo okolo 700 tisíc každý rok,“ doplnil starosta s tím, že obec každoročně hospodaří s asi 18 miliony korun.
Podobná je situace i v brněnské městské části Žebětín, která je spolu s Ostrovačicemi okruhu nejblíž. Podle starosty Víta Berana (KDU-ČSL) samotné městské části příjem tolik nechybí, ale místním spolkům ano. „Dobrovolní hasiči provozovali parkoviště a kemp pod lesem, fotbalový klub měl kemp na hřišti. To pro ně představovalo solidní přivýdělek, takže pak nepotřebovali tak velké příspěvky od městské části,“ doplnil Beran. Od hluku z okruhu si přitom lidé žijící v okolí neodpočinou, i bez motocyklové Grand Prix je na něm rušno a motory aut i motocyků jsou v Ostrovačicích i Žebětíně dobře slyšet.
Poslední naděje na udržení Moto GP vyhasly loni v létě. „Dělala jsem vše proto, aby byla MotoGP zachráněna. Bohužel vedení Brna a kraje to vidělo jinak,“ uvedla tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). Ta už předtím vyloučila, že by její resort posílal víc než přislíbených 85 milionů korun na poplatek. „Dráhu si spolek pronajímá od Automotodromu Brno a zajistit kvalitní povrch pro konání MotoGP je v jeho kompetenci. Role státu byla vždy pomoc se zalistovacími poplatky,“ uvedla.
Primátorka Markéta Vaňková (ODS) uvedla, že pro jednání o obnovení závodu aktuálně nejsou podmínky. „Dokud se nevyřeší incidenční spor mezi Automotodromem Brno a konkursním správcem, který se týká neuznaných pohledávek za opravy dráhy a za její neuskutečněný pronájem, jsou v podstatě jakkoliv další kroky zablokované,“ uvedla primátorka. Zároveň dodala, že město sleduje vývoj kolem plánované výstavby nového okruhu v Maďarsku. Pokud by jeho výstavba byla odložena nebo zrušena, mohlo by to do budoucna hrát ve prospěch návratu závodů do Brna. „Za stávající situace, kdy zvláště evropské země řeší inflaci nárůst cen energií včetně rizika přerušení jejich dodávek, si však vpravdě neumím představit ekonomický model pořádání takto nákladné akce,“ doplnila. Předtím ale viděla problém ve vysokém zalistovacím poplatku a přístupu státu.
Grand Prix České republiky, tedy Velká cena silničních motocyklů se na brněnském okruhu jezdila od roku 1950 do roku 2020. V posledních letech ale závod končil pravidelně ve ztrátě, i když na něj město, kraj i stát přispívaly desítky milionů korun. V roce 2020 promotérská společnost Dorna, jíž se za pořádání Moto GP platil takzvaný zalistovací poplatek, stanovila jako podmínku konání dalšího ročníku rekonstrukci dráhy za přibližně 100 milionů korun. V lednu 2021 brněnští zastupitelé odhlasovali, že se další ročníky v Brně neuskuteční. Spolek města a kraje, který akci pořádal, je v insolvenci. ČTK/sto
