Často se o politicích říká, že neví, co obnáší práce rukama. To rozhodně neplatí o europoslanci Tomáši Zdechovském (KDU-ČSL), který místo letního odpočinku u vody makal v rámci projektu Dobrá práce ve fabrice nebo krokodýlí zoo. V rozhovoru se dočtete nejen o projektu, ale také o tom, jak EU pomohla lidem propuštěným ze zaměstnaní kvůli pandemii covid-19.
Proč jste se v létě rozhodl pracovat jako dobrovolník v českých firmách?
Jezdil jsem po firmách a živnostnících s cílem naučit se něco nového a zároveň ukázat lidem, jak kvalitní podniky a produkty v České republice máme. Prací europoslance je také propagovat české společnosti a jejich výrobky ve světě, o což se neustále snažím. Během pandemie jsem v europarlamentu rozdával například kvalitní české nanoroušky, které si kolegové z ostatních členských zemí náramně pochvalovali.
Co všechno jste si vyzkoušel za povolání?
Pracoval jsem jako prodavač v zelinářství na Královéhradecku, ošetřovatel a průvodce v krokodýlí zoo v Protivíně, vyráběl jsem roušky, cédéčka a zdravotnické pomůcky ve firmách Fermata a Medin, opravoval jsem silnice v Pardubickém kraji, učil jsem v mateřské školce v Letkově u Plzně a vázal jsem květiny v květinářství v Podivíně. Jak se mi během práce dařilo, najdete na mých sociálních sítích.
Souvisí projekt „Dobrá práce“ s vaší činností v Bruselu?
Částečně ano. Jako místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální záležitosti (EMPL) se zabývám podporou pracovních příležitostí po pandemii koronaviru. Jsem moc rád, že za jedno z hlavních témat si to vzala Evropská lidová strana (EPP Group in EP), která je nejsilnější frakcí v Evropském parlamentu. Podnikáme řadu kroků pro vytvoření nových pracovních míst pro statisíce Evropanů. Proto i náš slogan: „Jobs, jobs, jobs“. V rámci plánu obnovy po koronaviru počítáme s finanční injekcí, která nastartuje ekonomiku v zemích EU. Je důležité, aby na to myslely i členské státy a investovaly peníze z EU chytře.
Jak se podepsala pandemie na evropském pracovním trhu?
Pandemie covidu-19 značně ochromila ekonomiku a zaměstnanost ve všech zemích EU. V rámci čtyř největších ekonomik – Německa, Francie, Itálie a Španělska – bylo kvůli koronaviru propuštěno 25 milionů lidí. Aktuálně z nich nemá práci pouze třetina. Míra nezaměstnanosti v EU klesla z 7,7 na 7,1 procent a předpokládá se, že bude i nadále klesat. Evropská unie včas pomohla a situace se zlepšuje. Postupně se už ekonomiky jednotlivých států dostávají do kondice, což je dobře.
Které země jsou na tom nejhůře?
Nezaměstnanost nejvíce trápí Španělsko a Řecko, kde míra přesahovala i 15 procent. To už jsou z mého pohledu závažná čísla. Za prvního půl roku přišlo v Itálii o práci téměř 100 tisíc lidí. Alarmující je i skutečnost, že ve Španělsku je kolem 40 procent mladých do 25 let bez práce. A není to z toho důvodu, že by nechtěli pracovat, ale jen tam nejsou pro ně pracovní příležitosti.
Jak Evropská unie pomohla lidem, kteří museli kvůli pandemii skončit v práci a najednou se tak ocitli bez příjmů?
Speciálním nástrojem je tzv. Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci na pomoc propuštěným pracovníkům (EGF). Fond počítá na období 2021-2027 s částkou 210 milionů eur, ze kterých může být financováno 60 % až 85 % nákladů na projekty, které mají lidem pomoci při hledání zaměstnání. Fond slouží především pro propuštěné zaměstnance za účelem jejich vzdělávání, rekvalifikace, pomoci při hledání práce nebo založení vlastního podnikání. V rámci tohoto fondu jsme už schválili několik finančních žádostí od států, ve kterých došlo k masivnímu propouštění pracovníků ve velkých podnicích. Vedle toho úspěšně funguje desítky let i tzv. Evropský sociální fond (ESF), který je zaměřen na neinvestiční projekty, jako např. rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež nebo etnické.
Zdroj: Náš Region
