Viklan, balvan vážící asi 30 tun, v červnu zřejmě poškodili turisté, leží sesunutý stranou. Pomocí dřevěných sochorů a pák dávali Pavel a jeho pomocníci od rána balvan na původní místo. Připravená je i moderní technika. Pavel věří, že do večera vrátí viklan tam, kam patří, řekl v sobotu novinářům. Zajímavostí těžkého balvanu je, že se mírně kýve. Technik Pavel Pavel (66) se proslavil, když se mu v roce 1986 podařilo na Velikonočním ostrově „rozchodit“ obří sochy moai.
„Je to 40 let, co jsme kadovský viklan nasadili na jeho původní místo poprvé. Stal se turistickou atrakcí, chloubou Kadova, je to jedna ze zdejších rarit. Jak stoupá turistický ruch, jezdí sem čím dál víc lidí. Kámen, jak se kýve a nestojí na rovině, kýváním sjíždí. Tak časem spadne přes hranu dolů, někdy tomu pomůžou turisté tím, že ho rozkývají příliš, že až drncá. Chce to trošku ohleduplnosti, aby dělal radost i budoucím generacím,“ řekl Pavel. Viklan zachraňuje počtvrté. Poprvé v roce 1983, pak v roce 1987 se čtyřmi pomocníky a hasiči, znovu v roce 2003.
Pavel s týmem musí viklan nejdřív zvednout a pak pootočit na místo, kde má správně být. Práce zahájil symbolicky v 9:09. „Začneme tím, že tady jsou páky, opatrně je tam zasuneme. Zkusíme máčknout páky dolů. Hýbe se? Hýbe Já dotáhnu klíny…,“ velel Pavel na začátku prací. Viklan podložili pražci. U viklanu se shromáždily desítky lidí. „Těsně, než jsem se probudila, zdálo se mi o exkrementech. To znamená štěstí, že se to dnes povede,“ řekla na úvod starostka Vladimíra Tomanová (Hasiči Kadov).
Lidé dění sledovali od rána. Obec pro ně připravila i občerstvení, v Kadově parkovala řada aut. Před 11:00 byl Pavel spokojený. „Pomocníci se začínají orientovat. Ověřili jsme, že pákami můžeme viklan zvedat. Je to práce na celý den, každým posuvem spějeme k cíli, aby nehrozil jeho pád,“ řekl Pavel. Rozhodl se použít sochory a páky, připravil ale také moderní hydraulickou techniku.
Viklan je od roku 1985 přírodní památka. Nachází se asi 200 metrů od centra obce Kadov. Jde o soukromý majetek, o nějž se stará Jihočeský kraj. „Věřím, že se najde cesta, jak zachránit viklan pro návštěvníky, aby si s ním mohli i zakývat. Moje srdeční záležitost je, aby se kýval,“ řekl Pavel. Od viklanu vede k obci Vrbno šestikilometrová naučná stezka.
Viklan je oblý skalní blok nebo balvan, který spočívá na podloží jen nepatrnou plochou. Kadovský viklan je jeden z největších v ČR, váží téměř 30 tun. Je to granodiorit, hlubinná vyvřelá hornina s množstvím křemene. Navzdory velké váze se viklal při pouhém doteku rukou. Traduje se, že svrhnout se ho pokoušelo i 12 dragounů jezdeckého pluku, ale marně.
Kdosi shodil viklan roku 1893, jak to popsal časopis Otavan. Díky Pavlovi se viklan v roce 1983 pomocí dřevěných sochorů a pák povedlo usadit zpět. Po dalších čtyřech letech ho vandalové vysunuli z lůžka, Pavel s pomocníky ho opět usadili na místo, pak ještě jednou 3. května 2003. Další viklany jsou v ČR na Vysočině, v Jizerských horách a Krkonoších, uvádí obec na informační tabuli.
Pavel Pavel se proslavil, když se mu v roce 1986 podařilo na Velikonočním ostrově „rozchodit“ obří sochy moai. Nastínil tak možné řešení záhady, nad kterou si historikové lámali hlavy. Na stěhování objemných břemen si založil i živnost. Zajímá ho rovněž politika, je bývalým dlouholetým místostarostou rodných Strakonic.
Zdroj: ČTK
