Mezi portrétovanými osobnostmi najdeme např. Tomáše Baťu, Dagmar a Václava Havlovy, Ivanu Trump, Václava Klause, Karla Gotta, Evu Jiřičnou, kardinála Dominika Duku, Fidelise Schlée a další.
Při tvorbě fotografických obrazů Šetlík používá zcela ojedinělou technologii přenosu fotografické emulze na malířské plátno. Jeho portréty se pak svým pojetím a charakterem blíží klasickým obrazům starých mistrů.
„Portrét je pro mne hledáním krásy a charisma v nitru člověka,“ říká fotograf, který se narodil v roce 1952 v italském Terstu jako syn českého novináře a matky Slovinky.
Do Prahy přijel s rodiči v pěti letech a za dalších osm let se opět stěhoval do rodné Itálie, kde se jeho otec stal dopisovatelem ČTK. V římských ulicích také poprvé zmáčkl spoušť fotoaparátu a právě tam v patnácti letech zcela náhodně potkal svojí první velkou hvězdu – Claudii Cardinale.
Po ní následovaly další – ze světa hereckého, politického i společenského – Brigitte Bardot, Raquel Welch, Anthony Quinn, Peter Sellers, Robert Kennedy. V osmnácti letech začal Jadran Šetlík studovat na grafické škole v Praze.
V té době bylo o dráze uměleckého fotografa definitivně rozhodnuto.
Ve své profesionální kariéře se věnoval všem fotografickým žánrům – od reportáže přes architekturu, reklamu, módu, až k volné tvorbě. Jeho nejvyhledávanějším a nejčastějším fotografickým objektem byla velmi často žena v mnoha podobách. Svědčí o tom desítky kalendářů, řada reklamních kampaní, nesčetné množství reprezentativních souborů zajímavých osobností a fotomodelek.
V současné době se Jadran Šetlík věnuje převážně portrétu.
Je proto zcela logické a přirozené, že jeho doposud největší galerijní projekty a rozsáhlé výstavní cykly z posledních let, prezentované pod jednotným názvem Galerie Milénia Jadran, byly z oblasti uměleckých portrétů, především významných osobností.
Dnes Jadran Šetlík svojí tvorbou směřuje mimo jiné k renesanci rodinného portrétu (včetně dětského), který navozuje atmosféru klasického obrazu – nasvícením, kompozicí, volbou pozadí, stíny a barevností.
