Projekt Galerijní Laboratoř se snaží prezentovat nejen studentské kurátorské projekty v kombinaci se starší generací vizuálních umělců, ale také se pokouší reagovat na aktuální situaci ve společnosti a prostřednictvím vizuálního umění otevírat témata k diskuzi. V rámci aktuálního výstavního cyklu je představena v (A)void Gallery na pražské náplavce výstava s názvem Strom života od vizuální umělkyně Táni Novikové, která je absolventkou Fakulty průmyslového designu Státní akademie designu a umění v Charkově na Ukrajině.
Situace ruské agrese proti suverénnímu státu, nikoliv nepodobná nedávnému teroristickému útoku proti Izraeli, nám ukazuje drama doby, ve které žijeme. Dobu, v níž se mění celkové geopolitické nastavení a jako by se v přímém přenosu vrací klima studené války a konfrontace. Dobu, v níž se zdá, že vizuální umění či umění obecně nemá co říct a jeví se mnohdy jako přebytečná záležitost, která je odtržená od každodenního života.
Do života Táni Novikové se zásadně promítla zkušenost uprchlíka před válkou, kdy tato autorka nyní pracuje v České republice v nekvalifikovaných profesích, ale přesto nebo právě proto si je schopna najít čas na svou uměleckou tvorbu, do níž se silně promítá nejen motiv recyklace, ekologie, ale především také téma životní energie a schopnosti tvořit v životních podmínkách, které nejsou lehké, jsou spíše hraniční a mezní lidskou zkušeností.
Táňa Noviková o svém díle říká: „Během každé práce, především umělecké, přemýšlí člověk o tom, jaká má jeho práce smysl, komu může prospět, kdo ji uvidí a jakou přináší hodnotu prostředí, do kterého vzniká. Tato moje práce vznikla z potřeby pokusit se vyrobit z recyklovatelného materiálu předmět umění, který bude vyjadřovat ještě jiný, hlubší smysl. Hledám krásu v předmětu, který někdo zahodil, již neměl být použit pro další využití a postupně získávám obraz, který vypráví o světle. V každém střípku mé instalace se láme světlo a mění svůj směr a prozařuje dříve obyčejnou plastovou láhev do nesmírně krásných reflexí a okamžiků. Celý můj postup směřuje k vytvoření stromu jako symbolu života nebo místa, ve kterém probíhá život. Třpytivé slunce, stín pod listy stromu, zpěv ptáků, tma, která přináší klid a spánek, to vše má být obsaženo symbolicky v mém díle. Proto jsem je nazvala strom života. Pro mě je to cesta a způsob jak pracovat rukama, tvořit vlastní fantazií a přinést odpovědi nebo alespoň reakce na mé pocity, kterými žiji v této době.“
Na závěr je nutné dodat, že se v českém vizuálním umění, zejména poslední dobou překvapivě objevují jakýsi extrémně levicové či přímo extrémně ekologické pohledy, které se snaží mnohdy zpochybňovat či deformovat aktuální komplikovanou situaci. Takto prvoplánový výstavní projekt Táňi Novikové není. Naopak jde o mnohovrstevnatou výstavu, která se snaží prostřednictvím vizuálního umění s tématem ekologie sdělit především autentickou existenciální zkušenost života v exilu.
Zdroj: Tisková zpráva
